Přejít k navigační liště

Zdroják » PR Články » Návykovost mobilních aplikací je srovnatelná se závislostí na hracích automatech

Návykovost mobilních aplikací je srovnatelná se závislostí na hracích automatech

Články PR Články

Mnoho mobilních aplikací na trhu dnes spolu soupeří o přízeň uživatelů – lépe řečeno o jejich závislost na mobilech. Vytváření závislosti je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak si zákazníka udržet.

Mnoho mobilních aplikací na trhu dnes spolu soupeří o přízeň uživatelů – lépe řečeno o jejich závislost na mobilech. Vytváření závislosti je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak si zákazníka udržet. Pro vývojáře mobilních aplikací to přináší značnou míru zodpovědnosti. Rozhodnutí, která udělají při designu aplikací, mohou mít dalekosáhlý dopad na životy jejich uživatelů. Josef Holý ze společnosti MSD IT je odborníkem na etiku mobilních aplikací. Tématu se bude věnovat i ve své přednášce na mDevCamp, největší akci pro mobilní nadšence u nás, která se koná 15. června v Praze.

Jak jste na téma své přednášky přišel?

Již dlouhou dobu se zabývám dopady technologií na životy lidí a to včetně etických aspektů. V posledních asi dvou letech se předmětem mého zájmu stalo téma umělé inteligence, která bude mít v následujících letech velice pravděpodobně obrovský dopad na společnost a na její fungování. To už se ostatně děje – tzv. uměle inteligentní systémy Facebooku moderují náš veřejný diskurs, Netflix a Spotify náš vizuální a hudební vkus a Amazon naše nákupní chování.

Je otázka, jak moc si byli tvůrci těchto systémů vědomi etického rozměru a dopadů jejich práce. Poslední aféry Facebooku napovídají, že inženýři udělali někde chybu ;)

Kterým etickým výzvám dnes stavitele aplikací čelí? Které etické problémy třeba již existující aplikace mají?

Digitální technologie se díky smartphonům staly nedílnou součástí našeho života. Někteří lidé dokonce říkají, že mobilní telefon je nejintimnější nástroj, který kdy lidé používali. To má řadu aspektů s etickým rozměrem, od sběru dat o uživatelích, což má přímý dopad na soukromí, přes moderování jejich životního stylu například pomocí gamifikace, implementace zpětnovazebních smyček, které v uživatelích vytváří návyk, až po tvorbu uměle inteligentních systémů, které mohou být „biased”, tedy mohou mít určité předsudky.

Samostatnou kapitolou je pak návykovost mobilních aplikací, která již začíná být vnímána jako regulérní typ závislosti, podobný závislosti třeba na hracích automatech.

Které hlavní výzvy budou podle Vás lidé v této oblasti řešit za deset let?

Jednoznačně návrh uměle inteligentních systémů. Je třeba nadefinovat procesy pro tvorbu etické AI (umělé inteligence), a to v co nejtěsnější spolupráci s humanitními obory, jako je antropologie, psychologie, sociologie, historie apod. K podobnému skloubení digitálních technologií s humanitními vědami už ostatně došlo relativně nedávno – před patnácti až dvaceti lety dělaly UX jen velké firmy a většina počítačových programů na PC byla ošklivých, webové stránky jakbysmet. Po nástupu smartphonů se zpopularizoval Design Thinking a dnes dělá UX každá agentura. Design orientovaný na uživatele (Design Thinking) kombinuje technologie s psychologií a s dalšími humanitními vědami. Podobně bude třeba skloubit humanitní vědy s obory umělé inteligence a strojového učení.

Také si myslím, že se v roce 2030 lidé budou divit, jak jsme mohli v roce 2018 dávat smartphony a tablety do rukou 6letým dětem, když třeba panáka vodky bychom jim nikdy nedali.

Vnímají dnes vývojáři aplikací, že mají určitou odpovědnost?

Například poslední aféry Facebooku týkající se nakládání s daty jejich uživatelů (aféra Cambridge Analytica) či zneužití algoritmů Facebooku pro manipulaci různých voleb (USA, Brexit, Česko) ukazují, že vědomí zodpovědnosti bylo řekněme slabé.

Velká část vznikajících aplikací také stále používá metody na „zaháčkování” uživatelů pomocí různých notifikací apod., což přímo vyplývá z obchodních modelů, na kterých tyto aplikace běží (reklama, sběr dat, apod.). Zde je to na zodpovědnosti jednoho každého člověka, který se na tvorbě takových aplikací podílí.

Nicméně věřím, že všechny problémy, kterými procházíme a které nás ještě čekají, budou jen přechodné, že se z nich poučíme a že se situace bude zlepšovat.

Josef Holý se ve své přednášce na mDevCamp bude věnovat tématu Ethical Software Development”. Více informací o dalších speakerech a o mDevCamp včetně registrace najdete na www.mdevcamp.eu.

Kdy a kde?

mDevCamp 2018
15. června 2018
Kongresové centrum Praha
www.mdevcamp.eu

Hlavní partneři

Hlavní mediální partneři

         

 

 

Mediální partneři

  

 

Frugal computing: architektura pro dobu dražší infrastruktury

Vývojáři se naučili zrychlovat dotazy, přidávat cache, škálovat služby a hlídat účet za cloud. Frugal computing začíná o jednu otázku dřív: musí se výpočet, přesun dat, volání modelu nebo uložení vůbec stát? Rostoucí spotřeba datových center a nové evropské reportování ho posouvají do návrhu architektury, dřív než do závěrečné poznámky o udržitelnosti v prezentaci.

Odysseus: PewDiePie vydal open-source AI workspace, který běží na vašem vlastním hardwaru

AI
Komentáře: 0
Felix Kjellberg, youtuber se 110 miliony odběratelů, strávil rok učením se programovat a fine-tuningem vlastních AI modelů. Výsledkem je Odysseus – bezplatný, open-source workspace pro práci s umělou inteligencí, který neposílá žádná data do cloudu. Projekt má týden, přes 61 000 hvězdiček na GitHubu a znovu otevírá otázku, komu vlastně patří váš digitální kontext.

Když Git už nestačí: jak izolovat databázový stav pro pokusy AI agentů

Gitová větev vývojářům oddělí kód, ale databáze často zůstává společná. U AI agentů je to slabé místo: rychle spouštějí migrace, mění data a zkoušejí víc cest najednou. Databázová větev jim dá vlastní pracovní prostor, jenže tím práce nekončí. Ještě je potřeba řešit citlivá data, oprávnění, životnost větve i zbytek stavu aplikace.