Přejít k navigační liště

Zdroják » Různé » Enum a statická analýza kódu

Enum a statická analýza kódu

Články ‐ ‐ Různé ‐

Mám jednu univerzální radu pro začínající programátorty. V učení sice neexistují rychlé zkratky, ovšem tuhle radu můžete snadno začít používat a zrychlit tak tempo učení. Tou tajemnou ingrediencí je statická analýza kódu. Ukážeme si to na příkladu enum.

Text vyšel původně na webu autora.

Úvod

O statické analýze kódu jste už možná slyšeli. Nejen v Java světě, mám na mysli nástroje PMD, Checkstyle, SpotBugs, SonarQube, Coverity Scan a mnohé další. Nemluvě o radách, které vám dává samotné IDE. Neříkám, ať si instalujete všechno a hned. Doporučoval bych sledovat alespoň to, co vám poradí IntelliJ IDEA spolu s SonarLint pluginem. Místopřísežně prohlašuji, že po letech programování se učím stále něco nového. Nemyslím si, že byste měli rezignovat na čtení knih jako Effective Java, Joshua Bloch, ale proč si nezapnout automatickou kontrolu, že?

Ještě bych chtěl dodat, že nejde o slepé následování pravidel. Snažil jsem se naučit trochu fotografovat, tam jde taky o to osvojit si základní osvědčená pravidla kompozice a expozice. Jasné, umělci pravidla porušují, ale vědí (alespoň intuitivně) proč to dělají a čeho tím dosáhnou.

Enum

Pojďme se podívat konkrétně na pravidlo Enum values should be compared with ==. Připomeňme, že operátor == porovnává reference (místo v paměti) zatímco k porovnání ekvivalence objektů slouží metoda equals. Občas to dožene i ostřílené programátory. Ano, stalo se to i mně. Na svoji obhajobu uvádím, že to bylo v rámci refaktoringu a kompilátor si na to nestěžoval. Tohle pravidlo by však podobné chybě dokázalo zabránit.

Jak pravidlo uvádí, použití == nad enum:

  • vrací stejný výsledek porovnání (obsahu) jako equals
  • je více null-safe než equals()
  • poskytuje kontrolu už v době kompilace (statickou) než kontrolu až za běhu

Následující kód se nezkompiluje. A i když změníte String za Fruit, tak za běhu nedostanete NullPointerException (na rozdíl od equals, kde si musíte dávat pozor na pořadí, dávat konstanty na první místo nebo nejprve kontrolovat, zda proměnná není null).

<strong>String</strong> currentFruit <strong>=</strong> <strong>null</strong><strong>;</strong>
<strong>if</strong> <strong>(</strong>currentFruit <strong>==</strong> <strong>Fruit</strong><strong>.</strong>APPLE<strong>)</strong> <strong>{</strong>
<em>// ...</em>
Code language: HTML, XML (xml)

Závěr

Doporučuji začít používat nějakou statickou analýzu kódu. Sledujte, co vám to nadhodí. Pravidla můžete selektivně odebírat či dokonce přidávat. Zároveň lze měnit jejich závažnost. Ze začátečníků to mávnutím kouzelného proutku profíky neudělá, ale učení může výrazně zrychlit. Minimálně uděláte dojem s odevzdaným úkolem na pohovor (alespoň u mě 😉), když to nebude samý warning. Ani profíci by tím nemuseli opovrhovat (ne, to nebudou zralí inženýři).

Komentáře

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů

Začal jako projekt studentů Matfyzu. Český BIRD dnes pomáhá řídit provoz na největších internetových uzlech

Internet drží pohromadě i díky místům, kde se propojují sítě poskytovatelů připojení, cloudů nebo videoslužeb. S předáváním informací o tom, kudy jsou jednotlivé sítě dostupné, jim ve Frankfurtu, Londýně i Amsterdamu pomáhá český BIRD. Začal jako studentský projekt, po první verzi z roku 2000 léta spíš dřímal a soustavný vývoj obnovil až CZ.NIC. Ve své úloze uspěl tak výrazně, že největší uzly nakonec začaly platit vývoj konkurenčního softwaru, aby nebyly závislé jen na něm.

WebSocket: Jak dostat webovou aplikaci do reálného času

Chat, živé notifikace, společná úprava dokumentu nebo průběžně aktualizované kurzy. Uživatelé dnes čekají, že se webová aplikace změní ve chvíli, kdy se změní data, a ne až po stisknutí klávesy F5. Protokol WebSocket je nejrozšířenější způsob, jak mezi prohlížečem a serverem vytvořit trvalý obousměrný kanál. V článku se podíváme, jak funguje pod kapotou, jak ho použít v prohlížeči i na serveru a na co si dát pozor při nasazení do produkce.

Zahoďte knihovny: dropdowny, tooltipy a přechody stránek jen s HTML a CSS

Rozbalovací menu, tooltip, modální okno a plynulý přechod mezi stránkami. Ještě nedávno čtyři důvody, proč do projektu přidat několik knihoven a desítky kilobajtů JavaScriptu. V roce 2026 už to všechno zvládne prohlížeč sám. Ukážeme si, jak na to s Popover API, CSS anchor positioningem a View Transitions, a také kde mají své limity.