U e-shopů jsme si zvykli na leccos a spoustu nepovedených detailů přehlížíme. Takové drobnosti mohou však nákup znepříjemnit, návštěvníka otrávit či dokonce poslat ke konkurenci. Na příkladu jednoho z nejlepších evropských e-shopů si ukažme, jak jej lze udělat, aby bylo nakupování příjemným zážitkem.

Poslední díl článku Petra Staníčka o oblasti působnosti proměnných se věnuje uzávěrům (closures) v JavaScriptu a použití klíčového slova this.

Dnešní pokračování článku o oblastech působnosti proměnných v JavaScriptu se zaměří na poněkud náročnější problematiku. Tentokrát se věnujeme objektové části jazyka, probereme si pravidla, která platí pro objekty, třídy a metody, ukážeme si jak funguje zapouzdření a předvedeme si techniku „ultimátního zapouzdření“.

V sérii článků Petra Staníčka se podíváme na jednu z oblastí JavaScriptu, která většině programátorů může připadat samozřejmá a nepřekvapivá, totiž na oblast působnosti proměnných. V prvním článku budou na pořadu dne obyčejné proměnné a funkce. Myslíte si, že máte v problematice jejich působnosti zcela jasno?

Kudy se ubíral webdesign v uplynulých deseti letech a jak moc odlišně se tvoří weby dnes? Co podstatného se v průběhu posledních roků změnilo a jaké byly nejdůležitější technické mezníky na cestě, kterou se tvorba webových stránek do současnosti ubírala?