Pokud se podíváme na tvorbu webových aplikací z nadhledu, zjistíme, že možná mnoho věcí, které pokládáme za základ webařiny, během několika let ztratí svou fundamentální pozici. POZOR: Ke čtení tohoto textu potřebujete schopnost chápat nadsázku a dívat se na neochvějné pravdy vlastní práce z nadhledu.
Archiv autora: Martin Malý
Martin Malý
Začal programovat v roce 1984 s programovatelnou kalkulačkou. Pokračoval k BASICu, assembleru Z80, Forthu, Pascalu, Céčku, dalším assemblerům, před časem v PHP a teď by rád neprogramoval a radši se věnoval starým počítačům.
Před týdnem jsme si na tomto místě povídali o tom, jak přílišná kreativita, nespoutaná sebekázní, může být na překážku tvůrčímu procesu. Chválili jsme jednoduchost. Dnes pochválíme složitost a vytváření komplikovaných a drahých věcí. Rozpor? V černobílém a doslovném světě možná; ve skutečném nikoli.
Bezpečnost webů je velmi široké téma, mnohokrát probírané a diskutované. Pojďme se dnes zaměřit především na rizika a hrozby, které přináší nové technologie z rodiny HTML5. S nimi totiž přichází i celá řada nových zranitelných míst, která jsou o to nebezpečnější, že o nich tvůrci webů zatím ještě nevědí.
Zmenšování objemu JavaScriptu je téma, které jsme na Zdrojáku už probírali. Pojďme se tentokrát detailněji podívat na nástroj, který přistupuje k tomuto zmenšování poněkud kreativněji a razantněji než jiné nástroje – Google Closure Compiler totiž váš kód zmenší tím, že ho po vás kompletně přepíše!
Obecně se věří, že úspěch v kreativní profesi, mezi které patří i velká část softwarové vývojařiny, je přímo úměrný kreativitě. Tedy že čím víc nápadů, tím líp. Bohužel to neplatí tak doslova; mnohem důležitější bývá schopnost své nápady ukočírovat a kreativitu omezit. Nebo alespoň najít někoho, kdo nám ji omezí.
Javascriptová knihovna Raphaël zapouzdřuje a sjednocuje práci s vektorovou grafikou v různých prohlížečích. Dokáže využít SVG tam, kde je podporováno; kde není, pracuje s VML. Pomocí této knihovny lze snadno vytvářet přenositelné a interaktivní aplikace založené na vektorové grafice. Ukážeme si, jak s ní pracovat.
Nástup domácích počítačů v 80. letech doprovázel BASIC. Tento jazyk, zatracovaný a proklínaný generacemi učitelů a teoretiků, měl na rozšíření počítačů do domácností lví podíl a setkal se s ním snad každý, kdo se v té době ke klávesnici posadil. Ať se nám to líbí nebo ne, byl tehdy symbolem prvního kontaktu s programováním.
Opera Software uvolnila alfaverzi svého stejnojmenného prohlížeče s pořadovým číslem 11. Seznam novinek v této verzi není definitivní, ale už dnes se ví, že jednou z hlavních změn bude zabudování mechanismu pro tvorbu a využití rozšíření – známých „addonů“. Se základy jejich tvorby se seznámíme už dnes.
Kaskádové styly jsou dnes až na výjimky přijímány jako standard pro popis vizualizace formátu hypertextových dokumentů. Koncepce jednoduchého popisu s sebou ale nese některé nevýhody, které se snaží překonat různé nadstavby a preprocesory. Jedním z nich je LESS, který si představíme v dnešním článku.
V souvislosti s blížícím se spuštěním služby MojeID od CZ.NIC se opět hovoří o protokolu OpenID. Diskuse jsou bouřlivé a argumenty vášnivé. Na Zdrojáku jsme o OpenID a dalších metodách měli před časem celý seriál; dnes se k němu vrátíme, a to článkem o velmi časté chybě, která se v těchto diskusích objevuje.