Přejít k navigační liště

Zdroják » Zprávičky » Filip Hráček zveřejnil „nebezpečný“ návod k používání bankovního API

Filip Hráček zveřejnil „nebezpečný“ návod k používání bankovního API

Zprávičky ‐ ‐ JavaScript ‐

Nálepky:

Před pár dny zveřejnil Filip Hráček z českého Googlu video popisující použití bankovního API Fio banky pomocí Google Apps Script. Pokud jste zatím pokročilé scriptování v Google Drive (dříve Google Docs) nepoužívali, je to pěkná ukázka jedné z jeho možností.

Již pod publikovaným videem se objevily první obavy, zda onen návod místo předvedení možností Apps Scriptu ve skutečnosti nemá vést uživatele k tomu, aby přístupy ke svým bankovním účtům svěřovali Googlu. Ty vyústili v dnešní článek na Lupě Google vám zadarmo zkontroluje bankovní výpis. Je o co stát? Ukázka:

Zbývá otázka, proč Google vůbec přišel s tak nebezpečným nápadem. Je to předběžný průzkum trhu zjišťující, jestli by nám vadilo, že se nám Google bude dívat do bankovního účtu? (Václav Novák)

Za naši redakci dodávám, že my se podobných návodů nebojíme, pokud programátorům ukážou zajímavé možnosti, tak je rádi na Zdrojáku opublikujeme (napište nám) a doufáme, že jednotliví čtenáři dobře zváží kdy a jaká data komu zveřejnit a komu ne. Ostatně jinak si nedovedu představit, že by mohl Zdroják ve stávající podobě existovat.

Komentáře

Odebírat
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů
Honza

On ten kodersky prispevek Hracka je ok, kdyby se zachoval jako technik. Ale Hracek se v cele reakci choval jako hysterka. To, ze mu to ten druhy kritizoval je taky normalni. To, ze se tam objevilo more patolizalu, co Hrackovi pochlebuji jen proto, ze je z guglu je taky normalni. Ale blby je, ze firma jako gugl ma takhle hysterickeho evangelika. Kdo nesouhlasi, toho upali, aspon na G+. Ten kritik nemel faktickou pravdu, ale Hracek nema na te pozici co delat, protoze neumel normalne technicky tu vec prodiskutovat a vysvetlit. Zjevne to neumi a kritika ho rozhodi.

Spacer.gif a tabulky v tabulkách: Jak se kdysi dělaly webové stránky

Kdo dnes napíše display: grid a za minutu má hotový třísloupcový layout, těžko si představí, jakou akrobacii to stálo před pětadvaceti lety. Webové stránky tehdy držely pohromadě vnořené tabulky, průhledné obrázky o velikosti jednoho pixelu a pevná víra, že to nikdo neotevře v jiném prohlížeči. Pojďme si připomenout, jak to fungovalo, proč to fungovalo a proč jsme s tím museli skončit.

Rust pomohl vrátit JPEG XL do Chromu. Stačí to k úspěchu na webu?

Před čtyřmi lety Google podporu JPEG XL z Chromu odstranil. Teď formát vrací s dekodérem v Rustu, který vznikl na popud vývojářů Firefoxu. AVIF přitom může nabídnout menší soubory a bezeztrátový WebP rychlejší dekódování. JPEG XL má jiné přednosti: velkou fotografii dokáže zobrazovat už během stahování a staré JPEGy zmenší bez další ztráty kvality. Vedle historie jeho návratu se podíváme na výsledky srovnání, bezeztrátovou kompresi i praktické nasazení jednotlivých formátů na webu.