Přejít k navigační liště

Zdroják » Zprávičky » Jak moc zasahují javascriptové frameworky do globálního jmenného prostoru?

Jak moc zasahují javascriptové frameworky do globálního jmenného prostoru?

Tuto otázku si položil Mats Bryntse a pokusil se na ni najít odpověď. Pro porovnání vytvořil jednoduchý nástroj, který počet globálních identifikátorů u každého frameworku změří. Jak? Načte jej do iframe a spočítá, kolik globálních identifikátorů přibylo. Nejlépe je na tom framework YUI, který používá jen jeden ( YAHOO), framework jQuery používá dva ( $ a jQuery), Dojo jich používá 5, Prototype 25 a MooTools dokonce 149. Zajímavostí je i skript měřící návštěvnost pro Google Analytics, který ke své celkem jednoduché funkčnosti používá 76 globálních identifikátorů.

Nejedná se o statistiku jedinou. Matsův nástroj spočítá i počet identifikátorů, které daný framework vloží do runtime objektů JavaScriptu (např. rozšíření řetězců o další metody). Ale to už je úplně jiná, byť také zajímavá, statistika (najdete ji v témže nástroji ve sloupci „Augmented“).

Komentáře

Odebírat
Upozornit na
guest
4 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
ReverseDeep

Dobre ze som presiel z MooTols na jQuery. Robim sice weby sam od nuly, takze mam nad JS na stranke kontrolu, ale raz sa mozno objavi pracicka na existujucom projekte.

Ladislav Thon

The results on this page are only reliable in FF3!

Jsme opět v době optimalizováno pro MSIE 4.0 a vyšší?

David Grudl

Asi by se slušelo dodat, že těch 76 identifikátorů má starý kód Google Analytics, který byl už před více než rokem nahrazen novým kódem, který alokuje pouze 1 identifikátor.

Co je nového v Gitu 2.55.0

Git 2.55.0 přináší šest zajímavých novinek – od dlouho očekávané podpory fsmonitoru na Linuxu, přes zjednodušení úprav historie commitů pomocí nového příkazu git history fixup, až po další krok v postupné integraci jazyka Rust do jádra Gitu. Přidává se i možnost pushovat do skupiny vzdálených repozitářů, omezit šířku grafu u git log --graph a zrychlit git grep a git cherry v částečných klonech.

Od statických stránek k edge computingu: Historie webových technologií za 30 let

Třicet let. Tak dlouho už web existuje v podobě, kterou bychom dnes alespoň zhruba poznali — od prvních statických dokumentů přes éru aplikací běžících v prohlížeči až po kód, který se spouští na stovkách míst po celém světě jen pár milisekund od uživatele. Tenhle příběh ale není jen suchým výčtem technologií a verzí. Je to příběh jednoho kyvadla, které se celé tři dekády houpe mezi serverem a klientem — a které právě teď nachází nový bod rovnováhy někde uprostřed, na okraji sítě.