Následující text je „přílohou“ k článku Uniformita degeneruje myšlení. Obsahuje odpovědi respondentů na tři anketní otázky. Anketa byla určena pro lidi, kteří se živí v IT, ale vystudovali jiný obor než IT.

Otázky

1. Jaký obor jste vlastně vystudoval/a a čím se živíte dnes?
2. Jak jste se od svého oboru dostali k IT / programování?
3. Při diskusích s kolegy, kteří studovali přímo obor, kterým se živí, vnímáte svůj „cizí původ“ jako výhodu, nebo jako handicap? Jak se projevuje?

Odpovědi

Odpovědi jsme ponechali v původní podobě tak, jak je respondenti zaslali.

Josef Šlerka

Původně jsem studoval divadelní dramaturgii, ale utekl jsem z ní před ukončením studia. Vystudoval jsem nakonec estetiku na FF UK. Dnes se živím jednak učením na Studiích nových médií a jednak vedením výzkumu a vývoje v Ataxu Interactive (Klaboseni, Ataxo Social Insider, Trixam aj.)

První počítač, ZX Spectrum, jsem dostal když mi bylo 10 let. Pak přišlo Atari 800 XL, pro které jsem napsal první program za peníze (účetní systém), no a pak nastala éra PC. Vždy jsem si udržoval programování jako řemeslo, které mne případně uživí a ukázalo se to jaké dobrá cesta. Dává mi to možnost nebýt závislý na korporacích či akademických institucích.

Svůj cizí původ vnímám jako velkou výhodu. Studium na fildě mne naučilo určité pokoře před problémy a vědění, že nejsou žádná univezální řešení. Jinými slovy: není žádného univerzálního kladiva a nejdůležitější je snažit se pochopit podstatu problému a být připraven na to, že věci se mění. Druhá důležitá věc, kterou jsem si ze školy odnesl, je převědčení, že nejdřív je třeba číst texty, které byly o problému napsány a pak teprve psát, člověk si dost ušetří čas, byť si tolik nenamasíruje ego vynalézáním kola.

Karel Minařík (Karmi)

Vystudoval jsem filosofii na filosofické fakultě UK. Živím se hlavně vymýšlením a vývojem webových aplikací; mým úkolem bývá navrhnout a zpracovat stejně tak grafické rozhraní aplikace jako architekturu softwarových komponent, stejně tak vyhrnout si rukávy a opravit ošklivou chybu v produkci jako vést tým vývojářů na cestě ke spolehlivému a udržovatelnému produktu.

K IT jsem se dostal díky největší revoluci v oblasti počítačů za posledních 20 let: příchodu webu. Začal jsem vytvářet jednoduché statické stránky, brzy zjistil, že HTML nestačí, a naučil se tedy PHP, MySQL, Flash, …, Ruby, …

Vzdělání v ne-IT vnímám jako výhodu, a to čím dál zřetelněji, vzhledem ke zvyšující se komplexitě projektů, na kterých pracuji. Kvalitu nějaké aplikace lze obecně poznat jen jedním způsobem: zda pomáhá lidem, kteří ji používají, ať již z vlastní vůle nebo z donucení. Z pohledu její údržby a rozvoje je však kvalita dána pouze jejím kódem; jen výjimečně se lze setkat s tím, že by kvalitně navržená aplikace byla uplácána špatným kódem. Kód prozradí vše.

Paradoxně je ale „psaní kódu” dnes tou nejjednodušší činností, co se „programování“ týče. Zejména tvorba webových aplikací, tedy moje doména, je spíše skládáním komponent do složitě propojených samostatných celků, případně abstrakce určité funkcionality do komponent nových. To mnohé svádí k omylu, že k „programování” nejsou třeba kdovíjaké kompetence. Opak je pravdou. Ale jádro těch kompetencí leží trochu jinde, než si většina lidí představuje. Právě proto, že se „programátor“ dnes pohybuje na vysoké úrovni abstrakce, musí být schopen dostat se „za“ pouhý kód.

Mám čerstvě za sebou poměrně rozsáhlou rekonstrukci architektury větší aplikace, a dalo by se říci, že jsem využil spíše to, co jsem se naučil na filosofii než nějakou odbornou „IT” znalost: schopnost soustředit se delší dobu na jeden problém a vyhmátnout jeho podstatu, jeho jádro, schopnost dohledat informace a nástroje, které lze využít či rychle načtrnout funkční „skicu“ řešení daného problému.

Samotné „programování“ bývá často „implementační detail“, byť třebas časově a mentálně náročný. Proto mi občas vstávají vlasy hrůzou na hlavě, když vidím, jak se „programátor inžinýr“ snaží rozplést problém silou nebo napasováním na nějakou poučku či návrhový vzor a bezhlavě „programuje“, aniž by pořádně věděl, co to vlastně dělá, a rozplývá se u toho nad tím, jak krásně využil Dependecy Injection.

Miloslav Lešetický (Plaváček)

Vystudoval jsem Střední ekonomickou školu (dnes obchodní akademie), pak jsem si zkusil dva semestry Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, obor matematika – tělesná výchova. Dnes se živím převážně webdesignem.

Těsně po revoluci jsem začal pracovat jako ředitel u česko-rakouské společnosti provozující správu bytového fondu pro město Karlovy Vary. Tehdy mi její elegantní rakouský majitel položil na stůl superrychlý počítač 386 SX a to byl začátek mého konce. Dodnes s láskou vzpomínám na T602 či PC Fand, ve kterém jsem se také povrtal. Pak už to šlo tak nějak samospádem a počítače už jsem nikdy neopustil.

Já s kolegy moc nediskutuju, ale pokud už k tomu dojde, ekonomické vzdělání má své nepopiratelné výhody – jednak mě naučilo psát všemi deseti celkem svižně a jednak na problematiku tvorby webů a všeho souvisejícího nahlížím často i z čistě obchodního hlediska. Umím si udělat i rozvahu či výsledovku . Občas se to hodí.

Daniel Tlach (Danaketh)

Jsem vystudovaný kuchař, nyní PHP programátor a správce sítí.

Od kamaráda jsem dostal nabídku jít pracovat jako správce sítě (IT bylo do té doby jen koníček) a odtud jsem postupně přešel až k programování v PHP jako OSVČ

Cizí původ vnímám jako výhodu, protože mám na většinu věcí zcela jiný úhel pohledu, což je většinou přínosem. Navíc mám znalosti v oblastech, které oni většinou zcela minuli nebo se jim věnovali pouze povrchně. Nutnost „přijít na všechno sám“ také vedla k osvojení schopnosti hledat vždy to nejjednodušší a nejméně komplikované řešení. Mnoho kolegů, kteří jsou studovaní programátoři, trpí návyky ze školy a občas píše kód podle toho, jak jim ve škole řekli že to je nejlepší, ačkoliv celý kód lze většinou zeštíhlit a zkrátit, aniž by utrpěla funkčnost.

Pavel Ungr (necodymiconer)

Studoval jsem sociální práci a pracuji jako SEO konzultant.

Jako koníček mě bavilo dělat weby a internet obecně. Když už jsem ty weby dělal, chtěl jsme je dělat co nejlíp a to SEO mě k tomu logicky zapadalo, takže po pár zaměstnáních, které byly stejně mimo vystudovaný obor, jsem se rozhodl zkusit dělat to, co mě baví. Et netera byl startovací můstek a pak už jen dalš logická krok byla práce SEO konzultanta v Ataxu.

Po pravdě, nemám zase tolik kolegů, který by studovali obor blízký webdesignu, programování nebo internetovému marketingu. V Ataxu vždy bylo a částečně i je spousta lidí co má humanitní vzdělání. Takže se občas stávalo, že při obědě člověk zabředl do nemálo filosofických témat. Nicméně, vnímám svůj humanitní obor i své zájmy které jsou daleko racionálnímu programování a IT, jako spíše raritu a snažím se o tom příliš nemluvit, pokud nemusím (vím, že je to dost výjimka a mezi geeky trochu divné). Kolegové to samozřejmě vědí, takže když se sami zeptají, rád odpovím. Osobně to nevnímám ano jako handicap a ani jako výhodu. Nicméně myslím, že díky létům, které jsem věnoval filosofii, psychologii nebo sociologii vnímám možné řešení problémů jinak. Občas mi to pomáhá se podívat na situaci jinak a nacházet netradiční řešení.

Ladislav Vondráček (Lawondyss)

Vystudoval jsem vlastně dva obory. Nejprve učňovského kuchaře a poté maturitního strojaře na strojní průmyslovce. Dnes se živím programováním weblikací v PHP. Především tedy udržováním komerčeního IS Easyport. 

V posledním ročníku průmyslovky jsme přičichli k tvorbě webových stránek a to mě chytlo za srdce. Od té doby jsem se samovzděláváním zlepšoval a před pár lety jsem poprvé jako programátor nastoupil do pracovního poměru. 

Svůj nečistý původ vyloženě jako handicap nevidím. Kolegové ve většině případů aplikují naučené postupy, já používám, co mě se osvědčilo. Ne vždy je to lepší, ale díky vývoji znám i další řešení. Oni mají ale i názvy pro věci nebo postupy, které já umím „jenom“ aplikovat.

Jiří Melčák

Vystudoval jsem Finance na Obchodně-podnikatelské fakultě Slezské univerzity a dnes se podílím na vývoji našeho vlastního e-commerce řešení v PHP jako front i backend developer.

Dlouhý příběh. Začalo to brigádou jako HTML kodér, později snahou získat vlastní zakázky, až bylo trochu referencí – zakázky začaly chodit samy a chodí dodnes. Celé to skončilo vlastní firmou, resp. dnes již firmami.

Znalost jiného oboru je obrovská výhoda. Musel jsem se naučit jen to, co jsem sám právě potřeboval a hlavně mám jiný pohled na zakázky a klienty než vystudovaní programátoři, se kterými jsem se dosud setkal. Možná je to tím, že když mě tato práce natolik baví, že jsem se ji naučil od píky sám mimo obor, co jsem studoval, tak to člověka posune jinam, než když po škole
dělá to, co studoval.

Lenka Melčáková

Vystudovala jsem Vyšší zdravotnickou školu jako rehabilitační sestra, dnes pracuji jako webdesignerka (grafika a tvorba webových šablon).

O grafiku a umění jsem se zajímala od dětství a práce na PC mi také nedělala problém. Dále díky mému příteli (dnes manželovi), který v tomto oboru již pracoval jsem se naučila základy a zbytek pak už šel tak nějak sám.

Bohužel neznám z oboru nikoho osobně, kdo by vystudoval konkrétně webdesign. Pokud bych se s někým takovým setkala, asi bych „cizí původ“ vnímala možná jako výhodu, protože když se člověk něco naučí sám, tak to dělá podle mne s větším nadšením (dokonce i s láskou) než když vám to nějaká škola či instituce narve do hlavy a v tu chvíli ani nevíte jestli vás ta práce vůbec baví.

Martin Stiborský (Stibi)

Vystudovánu mám stavební průmyslovku, kolem počítačů se motám od základní školy, stavebka byla takový „omyl“, ale z mnoha důvodů se mi tam líbilo, ale celé ty 4 roky jsem věděl, že nikdy žádný barák nepostavím, ba ani nechci. Dnes jsem zaměstnán v Tieto Czech, správa serverů a různých firemních nástrojů.

IT byl můj koníček, teď je to práce a koníček a je to ideální stav. Ale ještě před tím jsem 3 roky vařil léky jako chemik ve farmacii, IT bylo „po šichtě“ doma, k full-time IT jsem se rozhoupal až koncem loňského roku.

Nevnímám to vůbec nijak, zatím jsem nebyl v situaci, kdy bych se cítil třeba špatně za nevědomost nějaké teorie, apod.

Vratislav Ježek

Vystudoval jsem strojírenskou průmyslovku a teď jsem správce sítě (automobilový průmysl)

Čistě náhodou se mě zeptali, jestli se v jedné firmě nechci starat o PC. V tu dobu jsem to uměl zapnout a někdy i vypnout. Naštěstí jsem měl pár kamarádů co do počítačů „dělali“ a tak jsem se měl kde zeptat :-)

To, že jsem nestudoval IT, vnímám jako výhodu. Nemám v hlavě plno zbytečností, které tam učí. Praxe je praxe ;-)

Jiří Kratochvíl (Klokáně)

Jsem původne vyučený automechanik, pak jsem dělal strojárnu. Dnes jsem na „volné noze“, dělám převážně v PHP a C/C++

Táta dělal technologa v Opočínku (tam co se vyvíjel radar Tamara), takže jsme měli počítač doma od mala. A jak to u spectristu bývá, od her je jen kousek k programováni.

Že jsem nestudoval přímo IT beru jako poměrně výhodu. Znáš postupy, lidi a způsob myšlení z jiného oboru. Mužeš přinést jiný pohled na problém a víš, že ten, kdo nerozumí počítačům, nutně nemusí být „trubka“.

Petr Steinbauer

Jsem vystudovaný elektrikář, přihodil jsem maturitu, dnes už téměř 7–8 let píšu, první 2–3 roky jsem dělal správce sítě.

Nastoupil jsem jako správce budovy + správce sítě ve státním podniku. Po čase vše šlapalo a tak jsem se ve volném pracovním čase učil programovat.

Výhoda? Jak na co: zatím žiji z toho že jsem služebně nejstarší a mám v našem teamu 8 let náskok v praxi. Jak to bude za 8 let, až se náskok otupí, to nevím, ale zatím z něj slušně profituji.

Lukáš Francálek

Vyučil jsem se jako obsluha (skoro až programátor [Pozor, tady máme kolizi!]) CNC strojů a výuční list jsem poté upgradoval na maturitu. Dnes jsem OSVČ a živím se jako programátor (nabízím jen PHP, ale jako koníček jsem samozřejmě zkusil i další jazyky).

Já jsem byl prostě vždycky ajťák. K PC jsem se dostal přes hry, pořád jsem se zajímal o PC víc a víc. Na základce jsem chodil spolužákům zprovozňovat a opravovat PC. Pak jsem chtěl nějaký web, tak jsem ho udělal ve FrontPage. Zjistil jsem, že to není moc košér, tak jsem se naučil HTML+CSS, pak XHTML atd. Ve škole jsem psal dávkové soubory .bat, které nadávaly na mistra, a bavil tím spolužáky. Už ve škole jsem si tou strojařinou moc jistý nebyl. Sice mě fakt baví,
ale nechtělo se mě vstávat v 5 a doufat, že si neufrézuju půl ksichu :)

Jako výhodu své vzdělání v jiném oboru určitě nevidím – spíš handicap. Když se bavím s kamarády, co mají IT vystudované, tak je z nich cítit, že prošli i takovou tou teorií co já ne. Působí to na mě tak, že oni mají vědomosti uspořádanější a celistvější než já.

Petr Kovář

Vystudoval jsem Historii (FF UK) a Geografii (Př UK), v současné době se živím jako freelance webdesigner, html/css kodér, návrhář GUI a flash designer.

V posledních ročnících vysoké školy mi přišlo, že by mě v IT oboru mohla čekat skvělá budoucnost, a proto jsem se přeorientoval tímto směrem :-)

Svůj „cizí původ“ vnímám spíše jako výhodu, protože jsem byl vždy nucen snažit se víc než ostatní „vystudovaní kolegové“, abych s nimi udržel krok, a to mě motivovalo k lepším výkonům.

Jiří Bureš

Po gymnáziu jsme vystudoval strojní fakultu VUT, obor strojírenská technologie. Dnes jsem standardní firemní informatik (mám na starosti především správu aplikací a jejich zavádění, podporu kolegů uživatelů, připojení do internetu a správu firemního webu). K tomu se přiživuji jako autor a správce webů, webový analytik, SEO poradce, příležitostný publicista atp.

Počítače byl můj koníček. V předchozí firmě odešel správce sítě a tak jsem „si to přibral“ ke své původní funkci.

Kolegové v IT kanceláři jsou všichni „mimo obor“ (elektro, ekonomika). A lidé, se kterými spolupracuji na tvorbě webů také. Pokud se bavím s programátory dodavatelských firem, tak technicky/lidsky se s nimi domluvím obvykle dobře. Problém nastává v okamžiku, kdy do technického řešení vstupují zájmy dodavatelské firmy (tzn. snaha prodat nedodělek).

Vlasta Neubauer

Vystudoval jsem střední ekonomku. Z IT vysoké jsem odešel. Dnes se živím psaním intranetových aplikací.

Pracoval jsem v servise elektroniky jako technik a firma potřebovala systém na evidenci zakázek. Po napsání první části při práci a doma jsem k programování přešel na plný úvazek. Dřív, už před školou, jsem chtěl dělat webdesign, ale nemám talent na grafiku. Programátorská část práce mě baví (většinou :)

Výrazné rozdíly nevidím. Webové aplikace nevyžadují nějak velké znalosti z IT, většinou jde jen o základní business (ne)logiku. Ekonomické vzdělání mi připadá užitečnější, člověk má alespoň
představu, na jakých principech podnik funguje. Občas se účastním jednání s partnery/zá­kazníky. Tam ocením spíš angličtinu a rozhled, než třeba znalosti parserů a algebry. O IT a technologie se beztak odjakživa zajímám sám a stále se učím i to co nepotřebuji. Obráceně, začít s IT a zkoumat ekonomii, by to pravděpodobně nefungovalo.

Jan Panus

Vystudoval jsem ekonomii, dnes vyučuji programování a základy algoritmizace a programování využívám i pro své vědecké účely (aplikace, které mi jsou podporou ve vědecké práci). Programuji převážně ve Visual Basicu (.NET), a pak ovládám i PHP, Python a o trochu méně ovládám Javu.

Nastoupil jsem jako odborný asistent na katedru systémového inženýrství a informatiky a také jsem začal doktorandské studium v tomto programu. Takže mě okolnosti donutily.

Vzdělání v jiném oboru beru spíš jako handicap. Důvod: nemám potřebné teoretické znalosti z oblasti teorie algoritmizace. Některé postupy jsou mi cizí a musím se je pracněji doučovat. Také mi trvá delší dobu než dostanu do krve jednotlivé nuance konkrétního programovacího jazyka (i když nemohu tvrdit, že to nebude primárně tím, že nejsem vystudovaný informatik, ale např. tím, že jsem línější nebo ne tolik zapálený do studia programování).

Miroslav Solanka

Vyštudoval som Economics (v UK skôr ekonomická teória, ako typická ekonomická škola v ČR/SR), predtým som maj zameranie na Fotografiu (AA degree); teraz sa živím ako CTO webových projektov.

Technológie ma vždy bavili, prvú ‚aplikáciu‘ som naprogramoval keď mi bolo 7 na ZX Spectrum. Nikdy v živote som nemal ani jeden predmet spojený s IT, pretože mi to pripadalo zbytočné. Po internshipe v štátnej správe, neskôr práci na rôznych pozíciách vo finančnom sektore som si ale uvedomil, že technológie sú práve to, čo ma najviac baví.

Každý ‚extra záber‘ na iný obor vidím ako prínos. Najväčší handicap je akurát v tom, že štúdium v IT obore by mi prinieslo väčšiu možnosť networkingu s ľudmi z oboru – to je v podstate jeden z top dôvodov prečo ísť na vysokú školu.

Petr Vanický

Jsem vystudovaný učitel matiky a tělocviku. Dnes se živím jako učitel na gymnáziu, učím matiku, tv a informatiku. Navíc mám na starosti školní servery, podporu uživatelů a školní web.  K tomu si přivydělávám programováním v .NETu a jako technik a zástupce jedné sw firmy se starám o obce v blízkém okolí. Občas spíchnu nějaký menší web.

Už jako dítě jsem chodil do kroužku programování (basic na PMD 85), bavilo mě to a tak jsem si začal shánět další informace v časopisech a knihách, později na internetu. Brzy jsem zjistil, že se tím dají vydělat příjemnější peníze než brigádou v továrně u pásu. Hned po škole jsem začal pracovat jako správce sítě. Do školství jsem se vrátil až po odstěhování z Prahy. 

Nevnímám to jako handicap ani jako výhodu. Mám pocit, že studium dá člověku jen základy a vývoj jde stejně tak rychle kupředu, že to, co se naučil ve škole, stejně nestihne uplatnit v praxi. Než dostuduje, už se začíná používat něco jiného.

Tomáš Kolář

Vystudoval jsem Biologickou fakultu na Jihočeské univerzitě, obor Botanika, specializace Archeobotanika.

Začal jsem psát web pro naši katedru, postupně jsem se přes php a C dostával k tomu, co jsem již nějakou dobu chtěl zkusit – prostředí Cocoa v Mac OS X. A rozhodně mě nezklamalo, je vysloveně moje krevní skupina.

Se vzděláním v jiném oboru je to jak kdy, jedná-li se o kupříkladu o problémy optimalizace algoritmů, nemohu se samozřejmě se studovanými programátory měřit. Na druhou stranu občas je výhodou „neznalost“ některých dogmat. A také to, že jsem se programovat učil relativně nedávno (ne že by se člověk neučil stále). Nicméně, ve firmě v tuto chvíli nemáme žádného vývojáře, který studoval vysloveně programování. Všichni jsme z trochu jiných oborů, já asi nejvzdálenějšího, ostatní jsou více či méně fyzikové, jelikož znalost v tomto oboru je pro náš software naprosto klíčová. A tady jednoznačně platí, že je důležité rozdělit si pole působnosti. Já se klukům nemotám v modelu aplikací, oni se mi nepletou do vzhledu a řízení. Navíc mám více „uživatelský“ přístup než oni, což se samozřejmě také hodí. 

Jakub Kotula

Já ještě studuji, politologii a mezinárodní vztahy, a zároveň u toho pracuji v jedné internetové společnosti jako kodér a konzultant pro sociální sítě.

Jeden známý chtěl vytvořit webové stránky pro svou firmu, a protože jsem byl jeden z mála co s počítačem „jakž takž“ uměli, tak jsem se na to vrhnul já a bavilo mě to, takže jsem se stále zlepšoval a teď si tím vydělávám.

Rozhodně to nevidím jako handicap, ať už střední nebo vysoká škola je v podstatě pouze od toho, aby vám jednodušeji podala informace o daném oboru a pak je jen a jen na vás, jestli se to opravdu naučíte nebo školou jen prolezete. Důležité je, aby vás to bavilo a pak už je jedno jestli to studujete na škole nebo samostudiem. Naopak bych řekl, že lidé studující jiný obor mohou mít širší rozhled a trochu jiný pohled na tvorbu webových stránek než jaká je studentům vštěpována do hlavy na vysokých školách.

Filip Dočekal

Studoval jsem strojirenstvi – konstrukci a dnes pracuji jako programator v PHP, Pythonu, MySQL, MSSQL, administrace Linux a Windows serveru, site.

Zacal jsem v 15 letech tvorbou technicke dokumentace a jejim umistovanim na web az jsem postupne dostal do spravy cely firemni web. Pote prichazely dalsi zakazky, zpocatku na ruzne firemni/osobni stranky (mimo jine pro predsedu senatu Premysla Sobotku) a pozdeji internetove obchody cimz se zabyvam do dnes, hlavne u Surtep.cz, kde jsem zamestnan.

O strojarich(kon­strukterech) se rika ze musi umet „vsechno“, protoze kdyz navrhuji stroj, musi vedet z ceho to vyrobit, jak to vyrobit, kudy povede elektroinstalace, jestli to bude fungovat atd. A timto heslem se i ridim, sleduji trendy a vim ze to existuje, kdyz to potrebuji tak se na to podivam podrobneji. U drtive vetsiny „kolegu“ postradam zodpovednost, samostatnost a schopnost ucit se novym vecem.

Jiz dlouhou dobu hledam PHP programatory a chodi mi sem kluci po skole jejichz jedinou referenci jsou otresne maturitni prace, napr. html formular ktery otevre emailoveho klienta coby „internetovy obchod“. Kdyz neco takoveho vidim tak mam chut roztrhat jim maturitni vysvedceni :-). Na otazku co dalsiho naprogramovali za cele ty 4 roky studia programatorskeho oboru odpovi „Nic. Doufal jsem ze me to naucite vy… a za to chci mesicne 35tis. Kc.“

Za tech asi 7 let co jsem ze skoly se zmenila doba nebo jsem studoval na jine planete? Kazdy druhy z mych spoluzaku neco vytvarel – jeden vyrobil a naprogramoval cipovy dochazkovy system, dalsi konstruoval, jiny programoval webove aplikace nebo siril internet pres radiove vlny… :)

Marek Mixa

Obrácený postup – povoláním profesionální cyklista, ve volném čase studuji dálkově informatiku (aktuálně 5. ročník). Aktuálně programátor webových aplikací (PHP, Python)

Bylo potřeba udělat týmové webové stránky a přišlo mi to jako drahé, takže jsem si koupil knížku od pana Koska o PHP 3 a začal se učit. 

Nemám tak široký rozhled, např. jiné druhy databází než MySQL jsou mi vzdálené. Naopak je to výhodou při tvorbě specifických stránek, protože se nestane že by klient špatně formuloval zadání – jsem schopen ho doplnit či formulovat sám :) 

Tomáš Krištof

Studovat VŠ (práva) jsem začal až po tom, co jsem několik let už pracoval jako webmaster (LAMP) a správce sítě (= odpověď na první a vlastně i na druhou otázku). Během studií, a vlastně i dodnes, jsem ve stejné firmě – jako právník tedy správně musím říct společnosti :).

Ke třetí otázce: nikdy jsem žádnou výhodu ani nevýhodu nepociťoval – ICT byl vždy můj koníček, takže jsem se samovzdělával a měl i dost praxe. Snad jen, že jsem měl vždy, díky škole, trochu větší povědomí o autorství, o tom co je a co není „správné“, o nekalé soutěži a pár jiných drobností, které by se daly považovat za přínos do mé práce. Po dokončení bakaláře jsem ale hned nastoupil na ICT obor, takže možná pro to nebyl ani prostor :)

Jan Tichý

Na VŠE jsem studoval Finance a bankovnictví a Ekonomickou žurnalistiku. Poslední dva roky jsem teda pravda měl navíc i Informační a znalostní inženýrství, takže se mě anketa týká napůl. Dneska se živím řízením vývojářské firmy, programováním, školeními, SEO konzultacemi a tučnými honoráři ze Zdrojáku. Takže vlastně zužitkovávám všechny obory, kterými jsem prošel ;)

Já jsem to měl obráceně, programoval jsem i předtím, prakticky už od základní školy. Ale přišlo mi zbytečné studovat něco, co už vlastně umím, tak jsem se přihlásil na úplně jiné obory. I následný přechod na IZI byl motivovaný tím, že tenhle obor není vlastně vůbec o programování, ale spíš o zajímavém přemýšlení nad zajímavými věcmi.

Jiný obor vnímám spíš jako výhodu. Jednak kvůli výrazně většímu rozhledu a nadhledu. Jednak si pak myslím, že programování se nedá studovat, ale musí se zažít. Na druhou stranu jsem tak byl ochuzen o některé důležité teoretické základy důležité pro dobrý vývoj jako takový, a to třeba od návrhových vzorů až třeba po obecné procesní otázky ohledně různých metodik projektového řízení.

Ondřej Tůma

Studoval jsem obor Management / Asistent podnikatele v oboru elektro – je to managerská
střední škola v rámci celorepublikového projektu COP. Dnes pracuji jako programátor C(++),Python (zaměstnání) a PHP, C(++), Python, JavaScript (živnost).

Do kroužku programování jsem chodil už na základní škole (PMD :D). A počítače a vše kolem mě bavilo již od dětství (inspirace filmem Číslo 5 žije :D). No a po vystudování (vlastně mám i maturitu z IT jakožto pátý volitelný předmět) jsem dělal dealera lokálnímu ISP, u kterého jsem nakonec nastoupil jako IT technik a Linuxář. Začal jsem programovat – především PHP aplikace, pak jsem dělal na začátku šéfredaktora časopisu Linux+ v ČR, nakonec jsem jako tester programoval v DelphiScriptu a Python, a mezi tím jsem se zdokonaloval v PHP a občas i C(++). Následovala živnost – vedle nějakých IT servisů především webovky a občas nějaká C(++) aplikace. A nakonec práce v Seznam.cz a C++ moduly do apache a Python na vše ostatní. Živnost s php (ale postupně spíš pythonem) a javascriptem jsem si nechal spíše pro zpestření ;)

Vnímám to jako výhodu. Oboru jsem se věnoval jako samouk již od základní školy a mám tedy především praktické znalosti – což je rozhodně výhoda, neboť nejsem poskvrněn nereálnými ideály, ale jinak sám hledám a používám nové technologie s ohledem na principy extrémního
programování. Hlavní výhoda je, že za projektem si dokážu představit zákazníka / návštěvníka a jeho potřeby (ekonomicky i marketingově využitelné)

Jiří Krákora

Mám hotelovou školu a teď dělám vývoj v Lotus Notes a ASP.NET, plus správu aplikačních serverů.

Můj obor mě přestal bavit, tak jsem se rozhodl dělat s počítači. Původně jsem cílil na administraci, ale v jedné firmě mě vzali jako vývojáře, a to bez předchozí praxe, zaučili mě, za pár let jsem získal praxi a nezbytné vědomosti a pak už to nějak šlo.

Vzdělání v jiném než IT oboru beru jako handicap, samozřejmě. I po osmi letech praxe je pro mě zhusta problém udržet technické tempo diskuse, chybí mi základy matematiky a fyziky, i základy technického rázu. Všechno se učím za pochodu, i věci, které pro člověka, co si v sedmi letech doma programoval první skripty nebo pájel první tištěné spoje, jsou samozřejmostí. První počítač jsem si koupil, když mi bylo dvaadvacet.

Matěj Novák

Vystudoval jsem filosofii, dnes mám v Centrum Holdings na starost vyhledávání a monetizaci všech webů přes AdSense.

Na základní škole jsem trochu programoval. Při studiu filosofie jsem si vždycky různě přivydělával, vytíral jsem v městské knihovně, dělal telefonního operátora v asistenční službě, jezdil na kole v barvách Messengeru, kreslil mapy pro SHOcart a někdy kolem roku 1998 potřeboval můj kamarád Petr Beránek vytvořit firemní webové webové stránky, tak jsem se naučil HTML.Cca. v roce 2000 za mnou přišel Pavel Žemlík s tím, že má rozjednaný deal s Tiscali, nabízel jim mapové řešení založené na Java appletu, který umožňoval plynulý posun mapy (tenkrát se stránka při každém posunu mapy reloadovala) a potřeboval kolem toho udělat HTML. Tiscali pak vypadalo, že to vezme, ale bylo potřeba kolem toho udělat nějaké skriptování a vyhledávat v databází, tak jsem si přečetl knihu od Jirky Koska a začal dělat v PHP a MySQL. (Tenkrát vzniklo PLANstudio a mapy.tiscali.cz.)

Časem se ukázalo, že Javový applet úplně nevyhovuje, tak jsem se naučil JavaScript a přepsal mapové řešení do JavaScriptu. V té době jsem pořád studoval a přivydělával si bastlením webových aplikací pro PLANstudio. Později mne začalo zajímat, jak dostat na web lidi, a začal jsem se věnovat SEO.

Nikoho, kdo by vystudoval search marketing, neznám ;-) Svůj původ vnímám jako jednoznačnou výhodu – filosofie učí člověka myslet, zorientovat se v problému, najít řešení, nastudovat spoustu textu v cizím jazyce a dokázat si v tom udělat pořádek. To všechno jsou ideální vklady pro obory, které se teprve rodí, kde ještě nejsou na všechno standardní postupy a kde je třeba objevovat. A navíc specialistů je relativně dost – to, že dokážu spojit více oborů a zorientovat se v nich, vnímám jako velkou výhodu.

Má to samozřejmě i své nevýhody – i když jsem se živil vývojem webových aplikací, v okamžiku, kdy se jím začali zabývat lidé, co ten obor vystudovali, byli lepší než já a dneska se na své bastlení dívám s úsměvem a vím, že jako vývojář už bych se moc dobře neuživil. Díky pozadí, o kterém jsem psal, se ale dokážu posunout na další neprobádaná území, což mě nakonec dost baví.

Jiří Knesl

Vystudoval jsem ekonomii a management. Ve dvanácti jsem se rozhodoval, zda jít dělat psychologii nebo programování. Pak jsem dostal svůj první počítač (http://www.pi­xy.cz/bloxxy/in­dex.php?commen­ts=1&story_id=109422­1061) a bylo rozhodnuto.

Výhoda, nevýhoda… To dost záleží. Třeba na VŠE si myslím, že se informatika učí dobře a asi bych se tam leccos naučil. Kdežto na technické školy (typu VUT FIT) občas přijdu na přednášky, najdu tam přednášejícím chyby a pomáhám studentům s projekty.