Poznámka na úvod: Článek se zaměřuje především na verzi NetBeans 6.1. Nedávno vyšla verze 6.5, o té se stručně zmíníme v závěru článku.

Obecná charakteristika

NetBeans je platformě nezávislé univerzální IDE, které je k dispozici zdarma pod dvěma licencemi (CDDL a GNUv2+CE). Je vytvořeno v Javě původně jako český projekt, který koupila společnost Sun Microsystems a uvolnila jako open source (více se o historii projektu dočtete v článku Co se děje s NetBeans?).

Odtud mimochodem pramení jeho název. Slovo „beans“ můžeme totiž, kromě „fazolí“, přeložit také jako „kávová zrna“. NetBeans jsou tedy „síťová kávová zrna“, ve kterých si můžete napsat program v „kávě“. (V americké angličtině je totiž „java“ slangový výraz pro kávu. Navíc existuje pověra o tom, co to vlastně „Java“ s velkým „J“ je. Ona pověra říká, že se jedná o tajemný kávě podobný nápoj, který pijí programátoři, aby se udrželi v noci, u  nekonečných řádek kódu, který plodí, při vědomí.)

V úvodu článku jsme NetBeans nazvali univerzálním IDE, to proto, že NetBeans není prostředím pouze pro Javu, ale lze v něm pracovat s většinou dnes používaných programovacích jazyků, či nástrojů: Stačí si vybrat např. C/C++ , Groovy, Java EE, JavaFX, Java ME, JavaScript, PHP, Python, Ruby, UML, HTML, XML. Úplný seznam podporovaných technologií naleznete na officiálních stránkách projektu.

My se v článku zaměříme především na to, jak NetBeans spolupracuje s technologiemi HTML, PHP, CSS a také se stručně zmíníme o tom, jak pomáhá vývojářům v Javě (neboť právě pro tyto dva účely NetBeans používal autor článku).

Hlavní rysy

Pro přehlednost rozdělíme souhrn hlavních vlastností NetBeans na tři části:

• NetBeans jako IDE
• NetBeans a webové technologie
• NetBeans a Java

NetBeans jako IDE

NetBeans je plnohodnotným IDE, které umožňuje správu projektů, obsahuje průzkumníka kódu, různé typing helpery (nástroje urychlující psaní kódu), integraci s nástroji pro čtení dokumentace typu JavaDoc (pro PHP je to phpDocumentor), dále podporuje verzování pomocí SVN a CVS.

Doplňování kódu

Specialitou NetBeans je doplňování kódu. Nemáme na mysli samozřejmou technologii IntelliSense, ale jednoduché doplňování, které obsahuje téměř každé IDE. Specialitou toho, které má NetBeans je jeho dokonale snadná konfigurace:

Pomocí Tools>Options>E­ditor>Code Templates, vyberete jazyk a můžete velice snadno měnit jednotlivé šablony. Krásné na celém procesu je, že můžete používat různé triky a specifikovat, kdy se má dosadit aktuálně označené atd.

Opravování chyb

Termínem „opravování chyb“ máme na mysli stav, kdy nám NetBeans nějakou část kódu podtrhnou, protože je špatně. V tu chvíli několik okamžiků vývojář tápe, cože špatného na dané konstrukci vlastně je, což bývá nepříjemný moment, který vývojáře zbytečně zdržuje.

NetBeans tento problém řeší pomocí opravování kódu. Pokud máme kurzor nad inkriminovanou částí kódu, stiskneme levé tlačítko myši (myšítko) a vybereme „fix code“, nebo použijeme klávesovou zkratku ALT(PRAVÝ)+ENTER. Objeví se okénko, kde nám NetBeans nabízejí, jak problém vyřešit. A ve většině případů v nabídce najdeme správné řešení problému.

Tuto funkcionalitu lze navíc efektivně využít k urychlení práce, neboť nám stačí např. napsat do kódu použití funkce (metody). NetBeans je podtrhnou, neboť používáme metodu, která ještě neexistuje. Stiskneme klávesovou zkratku a z voleb vybereme možnost chybějící metodu vytvořit. NetBeans ji za nás vytvoří a my pouze doplníme její tělo. Ti pečlivější nad ni napíšou /**, stisknou ENTER a NetBeans k ní doplní dokumentační komentář.

Formátování kódu

Automatické formátování kódu zase pomůže těm z nás, kterým dala matka příroda do vínku více lenosti, než bylo nutné, a ruční formátování kódu nectí. Pro ně (ale nejen pro ně) existuje v NetBeans tato funkce. Stačí jednou kliknout a NetBeans náš zdrojový kód zformátují. A to podle námi zadaných pravidel. Ta je možné specifikovat velmi detailně a přitom snadno.

NetBeans a webové technologie

Jak je to se spoluprací NetBeans a webových technologií?

První velmi příjemnou vlastností NetBeans je jejich rozlišení mezi projekty lokálními a vzdálenými. V IDE lze při vytváření projektu nastavit, kam bude projekt ukládán a jak bude laděn (spouštěn) – zda lokálně, přes FTP, nebo přes verzovací systém.

NetBeans při výběru místa uložení projektu také umožňují ukládat své vnitřní soubory (soubory projektu a další soubory, které nejsou součástí výsledných stránek) do samostatného podadresáře. Tedy jinam než zdrojové kódy vyvíjené webové aplikace. To je často výhodné, neboť nechceme kód naší aplikace míchat se soubory, které k němu nepatří.

NetBeans rovněž umožňují ukládat kopie všech souborů vyvíjené aplikace do samostatného umístění (kromě cílového úložiště). Můžeme tedy aplikaci vyvíjet v adresáři A a přitom budou NetBeans automaticky vše kopírovat i do adresáře B, který můžeme verzovat například pomocí Gitu, který NetBeans nepodporují implicitně.

Co se týče samotné editace kódu, tak NetBeans zvýrazňuje syntaxi prakticky všech webových jazyků. Podpora PHP, HTML, JavaScriptu, CSS a XML je součástí NetBeans (přesněji záleží na stažené instalaci).

NetBeans pro účely vývoje webových aplikací obsahují speciální verzi průzkumníka kódu, která zobrazuje vše potřebné.

Samozřejmostí jsou potřebné typing helpery a integrace nápovědy. Nápovědu je často nezbytné ručně stáhnout a specifikovat její umístění. NetBeans ji pak načtou a používají. Taktéž používají nápovědu načtenou z dokumentačních komentářů přímo z kódu.

NetBeans a Java

O Javě se zmíníme pouze okrajově, protože o NetBeans a Javě toho bylo již napsáno hodně.

NetBeans jsou jako IDE pro Javu velmi silným nástrojem. Není divu, neboť jsou napsané v tomto jazyce a jsou vyvíjeny vývojáři, kteří mají k tomuto jazyku velmi blízko.

NetBeans dovedou plně využít potenciál Javy, jak z hlediska programového, tak i OOP modelu. Jakožto nástroje RAD je lze využít jak v kontextu Java AWT, tak i Java Swing (což jsou grafické knihovny Javy pro práci s okny).

NetBeans dále plně podporují JavaDoc (dokumentace k Javě) a javovské projekty. Navíc jsou jejich projektové soubory a adresáře přímo kompatibilní s kompilátorem javac a interpretem java, které známe např. z Unixu.

Grafické rozhraní programu

Vzhled NetBeans se nijak výrazně neliší od toho, na co jsme v případě vývojových nástrojů typu IDE zvyklí. Po spuštění nás uvítá „Start Page“, kde najdeme seznam naposledy otevřených dokumentů a projektů, který můžeme načíst pro rychlé navázání rozdělané práce.

To je nutné pouze v případě, pokud jsme projekt před ukončením NetBeans ručně zavřeli, neboť NetBeans si samy o sobě pamatují svůj stav při ukončení a při novém spuštění jej automaticky načtou. Pamatují si jak otevřené soubory, tak i pozice v nich.

Samotný vzhled GUI se od očekávaného liší pouze nepatrně. Nejvíce v tom, že průzkumník kódu je ve výchozím nastavením umístěn nezvykle vlevo dole, pod správcem projektů. První věcí, kterou jsem učinil bylo jeho přesunutí do obvyklejší polohy na pravé straně okna.

Celé GUI nám poskytuje běžné možnosti pro aranžování jeho jednotlivých součástí na libovolná místa a práci s pracovními prostory. Co se týče práce s kódem, máme k dispozici „code collapsing“ (schovávání částí kódu) , který funguje i na dokumentační komentáře.

Vkládání kódu

Další vlastností, o které se zde zmíníme, je již výše uvedené doplňování kódu a také jeho vkládání (v programu se funkce jmenuje „Insert Code“). Tato funkce spočívá v tom, že NetBeans je schopno nám do jisté míry pomoci s implementací OOP modelu. Například když máme nějaké rozhraní a třídu, která jej implementuje, můžeme nechat NetBeans vygenerovat kód hlaviček všech funkcí, které máme dle použitého rozhraní implementovat.

Pomocí funkce „Insert code“ můžeme generovat konstruktory tříd, gettery a settery.

Je pravděpodobné, že nad touto funkcí budou jásat zejména programátoři v Javě, nicméně své uplatnění najde jistě i při vývoji objektových aplikací v PHP5.

Další perfektní funkcí je „refaktorování kódu“, pomocí kterého můžeme například přejmenovat proměnou nebo metodu (funkci) a NetBeans samo vyhledá všechny její další výskyty v kódu a správně je upraví.

Jak urychlit svou práci?

Efektivní uživatel NetBeans se snaží využívat dostatečné množství klávesových zkratek a speciálních funkcí, pomocí kterých nám NetBeans urychlují práci.

Mezi základní z nich patří tyto:

• ALT+F1 – zobrazí nápovědu Javadoc k části kódu, která je pod kurzorem
• ALT+INSERT – zobrazí dialog „Insert Code“
• CTRL+R – zobrazí dialog „Rename Refactoring“
• ALT+ENTER – pokud je kurzor v místě s chybou, zobrazí dialog s nabídkou možností, jak chybu odstranit
• CTRL+SPACE – zobrazí kontextovou nabídku doplňování kódu (IntelliSense)
• CTRL+SHIFT+I – zobrazí nabídku „Fix imports“, která umožňuje opravit nebo přidat chybějící importy
• ALF+SHIFT+F – zformátuje zdrojový kód, dle nastavení formátovače
• F9 – zkompiluje aktuální soubor (při vývoji v PHP+HTML+CSS nemá smysl)
• SHIFT+F6 – spustí kód z aktuálního souboru (právě otevřené záložky)
• F11 – zkompiluje projekt
• F6 – spustí kód projektu (bez ohledu na právě aktuální soubor) – občas jej před spuštěním i znovu zkompiluje, ale nelze se spolehnout.
• TAB – zkusí doplnit rozepsaný text (expanduje zkratková slova)

Kde to vázne? Na co si dát pozor?

Největší nevýhodou NetBeans je dle mého názoru jeho pekelně pomalý start. Ten lze do jisté míry kompenzovat úměrným množstvím instalovaných komponent, neboť je pak NetBeans nemusí při každém spuštění všechny načítat. Takže jednoznačně doporučuji, stáhněte jen to, co potřebujete a nedělejte si z NetBeans obložený chlebíček.

Dalším bodem, který považuji za velkou nevýhodu NetBeans, a který rovněž souvisí se spouštěním kávových zrnek, je existence dotazovacího okna, které se objevuje, pokud NetBeans spustíme a ony najdou starší soubor ve své vyrovnávací paměti. V takovém případě uživateli tvrdí, že jsou již zapnuté a zjišťují, zda se mají skutečně spustit znovu. Pro jejich spuštění musíte dialog potvrdit a teprve poté začne vlastní spuštění programu. Dotazovací dialog na sebe navíc nesoustředí pozornost a objeví se zákeřně pod již otevřenými okny (pokud nějaká jsou). V takovém případě si jej často vůbec nevšimnete, čekáte a říkáte si, kde ty NetBeans vlastně jsou? Kampak se schovaly?

Novinky ve verzi 6.5

Nová verze NetBeans 6.5 přináší několik novinek, mimo jiné:

• Vylepšení integrace s PHP
• Hledání //TODO komentářů v souborech projektu (a že se těmito komentáři soubory projektu jen hemží) a jejich správu
• Vylepšený průzkumník kódu pro HTML, CSS a JavaScript

Úplný popis možností použití NetBeans 6.5 ve spolupráci s PHP a webovými technologiemi můžeme nalézt na oficiálních stránkách projektu. Krátké video o verzi 6.5 najdete na officiálních stránkách projektu.

Kde NetBeans získat?

NetBeans jsou ke stažení v mnoha instalacích, od jednoduchých (ve smyslu počtu instalovaných součástí a modulů) po komplexní. Také je k dispozici úplná verze, která umožňuje vývoj téměř ve všech reálně používaných programovacích jazycích.

Stáhnout si je můžete z oficiálních stránek:

• aktuální verze 6.5
• starší verze 6.1 (přes archiv)

Shrnutí

Autor článku NetBeans využívá v současné době zejména k vývoji aplikací v Javě. Nějakou dobu s nimi experimentoval v souvislosti s webovými technologiemi, nicméně v tomto směru existují sofistikovanější nástroje, než jsou NetBeans.

Sečteno a podtrženo, NetBeans sice pro vývoj webů použitelné jsou (umožní efektivní správu projektu, testování, zvýraznění syntaxe, syntaktické helpery atd.), nicméně je pro tento účel rozhodně nelze používat v režimu „as is“ (jak jsou po instalaci), čili si je musíte řádně nastavit a doplnit pluginy. To je proces, který každému nevyhovuje a proto se, v případě vývoje pro web autor článku přiklání k jiným nástrojům.

Co si myslíte o NetBeans vy? Používáte je?

Odkazy

• Officiální stránky projektu
• Jak spolupracuje NetBeans s webovými technologiemi
• Pluginy v NetBeans
• Recenze podpory PHP v NetBeans 6.5