Přejít k navigační liště

Zdroják » Zprávičky » Renderování stránek v Gecku pod lupou (videa uvnitř)

Renderování stránek v Gecku pod lupou (videa uvnitř)

Zprávičky Webdesign

Na pomalejších počítačích nebo při pomalých připojeních snadno zahlédnete, jak se postupně webová stránka načítá a vytváří se výsledný layout. Ale co kdybyste mohli celý proces vidět do detailů? Blok po bloku.

Přesně o to se pokusil japonský vývojář Satoshi Ueyama, který na konferenci Mozilla 24 v Tokiu před dvěma lety šokoval publikum svými záběry stránek renderovaných v jádru Gecko. Při jejich sledování jste mohli mít podobný pocit jako při sledování přírodopisného filmu o kolibřících, ve kterém se pomocí zpomalené kamery můžete vidět detailní záběry, které byste jinak nikdy nespatřili.

Satoshi zveřejnil návod, jak si můžete podobné video na libovolném webu vytvořit sami (dá to trochu práce, patchování zdrojáků a kompilace prohlížeče, ale výsledek může stát za to). Všem ostatním zatím připomeneme Satoshiho videa. Zobrazované stránky pravděpodobně znáte (stránka Mozilly, Googlu, Wikipedie). Detailně si všímejte objevování nových bloků stránky a jejich postupné zasazování na správné místo na obrazovce. Při pečlivém pohledu zjistíte, že celý proces je mnohem složitější, než by se mohlo zdát; o celém procesu více pojednává článek Notes on HTML Reflow.

Komentáře

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů

Pamatujete na počítadlo návštěv? Malá archeologie čísla, které web ukazoval sám o sobě

Tento web navštívilo 1 247 lidí.“ Blikající číslice ve stylu tachometru, logo TOPlistu pod patičkou, návštěvní kniha o dvě řádky níž. Devadesátá léta a začátek nultých nechávaly návštěvnost viset přímo na stránce – veřejně, pro každého. Dnes je stejné číslo schované v administraci, pod přihlášením a za souhlasem s cookies. Co se vlastně stalo mezi tím?

Když web tvořilo jen HTML: návrat na začátek internetu

Přesně před pětatřiceti lety, 6. srpna 1991, oznámil Tim Berners-Lee v diskusní skupině alt.hypertext, že existuje něco jako World Wide Web. Tehdejší web neměl obrázky, styly ani skripty. Měl necelé dvě desítky značek a jediný úkol: propojit dokumenty. Co všechno jsme od té doby přidali, co se nám po cestě ztratilo a proč se dnes čím dál větší část oboru vrací k tomu, že samotné HTML umí překvapivě mnoho?