Přejít k navigační liště

Zdroják » Zprávičky » Nekonzistence v implementacích události DOMContentLoaded

Nekonzistence v implementacích události DOMContentLoaded

Pokud používáte JavaScript, ať již na webové stránce nebo ve webové aplikaci, velmi pravděpodobně jste potřebovali spustit nějaký skript hned po načtení stránky. K tomu byla původně určena událost „load“, ta se ovšem používá méně a méně. Proč? Protože je vyvolána příliš pozdě, totiž až ve chvíli, kdy je stránka kompletně načtena včetně posledního bytu posledního obrázku. To v řadě případů nestačí, proto se stále častěji používá událost DOMContentLoaded (definovaná v HTML5), která je vyvolána co nejdříve je to možné, tj. po načtení a zpracování celého dokumentu stránky (čili v momentě, kdy DOM stránky obsahuje i poslední značku stránky) bez ohledu na případné načítání obrázků.

Podporují ji nové verze prohlížečů Firefox, Safari a Opera, naopak v Internet Exploreru se ji javascriptové frameworky snaží emulovat. Článek DOMContentLoaded Inconsistencies (in Browsers and JavaScript Libraries) popisuje problémy, kterými trpí jednotlivé emulace i implementace v prohlížečích. Pokud DOMContentLoaded používáte (a to je pravděpodobné, protože tato událost je v javascriptových frameworcích hojně využívána pod různými označeními – viz zmíněný článek), dejte si pozor na možné problémy. Většinou se jedná jen o krajní případy, ale je dobré o nich vědět.

Komentáře

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Product Engineer: supermani, nebo falešná efektivita?

Stále více firem propouští produktové týmy a sází na jednu roli, která to zvládne celé sama. Product Engineer je člověk, který vymyslí produkt, implementuje ho a vyhodnotí výsledky. S ekosystémem AI agentů místo kolegů. Efektivita? Na první pohled určitě. Ale je rozdíl mezi tím dodávat víc a rychleji a skutečně být efektivní. Tenhle rozdíl firmy zatím moc neřeší.

EU AI Act: co musí vývojářské týmy vědět do 2. srpna 2026

Druhého srpna začnou v EU platit povinnosti pro poskytovatele i provozovatele high-risk AI systémů: posouzení shody, technická dokumentace a quality management na straně providerů, uchovávání logů a dohled nad provozem na straně deployerů. Samostatně vstupují v platnost transparentní pravidla pro chatboty, generativní AI a deepfaky, a ta se týkají všech, nejen high-risk systémů. Kdo nasazuje AI v recruitmentu, credit scoringu nebo HR hodnocení, je v zóně. Čekání na odklad přes Digital Omnibus je sázka na legislativní proces, který ještě neskončil. A kdo si myslí, že se ho to netýká, protože „jen používá ChatGPT" v use casu z Annexu III, pravděpodobně špatně přečetl nařízení.

Vibe coding a skutečná cena kódu, který nikdo nečte

AI
Komentáře: 1
Andrej Karpathy pojmenoval vibe coding v únoru 2025 jako víkendový experiment, kdy vývojář nečte kód a nechá AI dělat všechno. Collins Dictionary z toho udělal slovo roku, startupy kolem toho vyrostly na desítky miliard dolarů. Jenže nejrigoróznější nezávislá studie zjistila, že AI nástroje zkušené vývojáře zpomalují o 19 %, přestože si oni sami mysleli, že zrychlili o 20 %. Mezi tím, co o vibe codingu věříme, a tím, co o něm víme, zeje díra – a je načase se do ní podívat.