Přejít k navigační liště

Zdroják » Zprávičky » Které Ruby je nejrychlejší?

Které Ruby je nejrychlejší?

Zprávičky Různé

Nálepky:

Antonio Cangiano porovnal výkon pěti běhových prostředí pro jazyk Ruby na platformě Windows a svá měření shrnul v článku The Great Ruby Shootout (podobný článek pro platformu Mac vydal před měsícem). Nejrychlejší se ukázala implementace JRuby, následovaná verzemi Ruby 1.9.x Pomyslný žebříček uzavírá Ruby 1.8.7 a IronRuby 1.0.

Zdroj: Ruby Inside

Komentáře

Odebírat
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů
v6ak

Dodám, že test byl proveden pro dlouho běžící aplikace, kde Java (a asi podobně i .NET) navzdory své pověsti je na tom výkonově dobře. Javisty asi moc nepřekvapí, že pro krátko běžící aplikace není JRuby výkonově vhodné. Překvapením může být spíše větší než očekávaná míra nevhodnosti JRuby pro krátko běžící aplikace, kde i –help může trvat třeba sekundu. Headius (jeden z vývojářů JRuby) psal něco jako že svého výkonu dosáhne JRuby asi po 5s běhu. Psal i nějaké možnosti, jak tu neuvěřitelnou startup prodlevu snížit, myslím, že šlo o JRuby JIT cache (na úrovni JRuby, ne JVM) a pevné nastavení 32b/64b architektury pro nativní části namísto autodetekce.
Nechá říkat, že je JRuby špatné. Pokud by se tu psalo, že JRuby je pomalé, asi bych se jej naopak zastal. Chci jen říct, že to není tak černobílé. A chci, aby se lidé nedivili, až to výkonné JRuby si na –help nějaké aplikace vezme sekundu.

Tailwind není jediná cesta. Pět přístupů k CSS, které stojí za zvážení

Zeptejte se dnes libovolného juniora, čím bude stylovat nový projekt, a s pravděpodobností hraničící s jistotou uslyšíte „Tailwind“. Zeptejte se jazykového modelu a dostanete Tailwind dokonce i tehdy, když jste o něm nic neřekli. Utility-first přístup se za posledních pět let stal tichým defaultem celého frontendu, a to natolik, že volba stylovacího nástroje přestala být rozhodnutím a stala se rituálem.

Tabulky proti trhu: proč státní správa prohrává boj o zkušené softwarové inženýry

Český statistický úřad uvádí pro vývojáře softwaru v roce 2025 medián mzdy více než 101 tisíc korun, v platové činil necelých 56 tisíc korun. Problém je, že o stejné lidi soutěží s firmami, které vedle peněz nabízejí moderní vybavení, možnost kombinovat práci z domova a z kanceláře a někdy také daňově výhodnější spolupráci na IČO.