Třicet let. Tak dlouho už web existuje v podobě, kterou bychom dnes alespoň zhruba poznali — od prvních statických dokumentů přes éru aplikací běžících v prohlížeči až po kód, který se spouští na stovkách míst po celém světě jen pár milisekund od uživatele. Tenhle příběh ale není jen suchým výčtem technologií a verzí. Je to příběh jednoho kyvadla, které se celé tři dekády houpe mezi serverem a klientem — a které právě teď nachází nový bod rovnováhy někde uprostřed, na okraji sítě.
Interní platforma nemusí začít velkým vývojářským portálem. Příklad `opr-paas` ukazuje skromnější začátek: tým popíše projekt v YAML a platforma mu podle něj připraví namespacy, práva, kvóty, síťová pravidla i úklid dočasných prostředí. Samotný namespace ale tým v Kubernetes bezpečně neoddělí.
Založit účet u banky bez občanského průkazu už dnes prakticky nejde. Když ale stejný doklad začne vyžadovat chatbot, je to signál, že se něco mění. Ověřování identity (KYC), které bylo donedávna doménou finančního sektoru, proniká do světa umělé inteligence. Co za tím stojí, jaké jsou regulatorní důvody a proč bychom měli přemýšlet o tom, kolik osobních údajů jsme ochotni za používání AI služeb obětovat?
Uz vyvojari pochopili ze uzivatele ztraci proti Chrome jedinym: je to rychlejsi, je to rychlejsi, nebo stale mluvime o bumbrlickovi co se nemuze nazrat pameti ?
Ano. Součástí této betaverze jsou i tzv. „retained layers“, což je výrazný zásah do renderovacího enginu. Scrollování nad fixním složitým pozadím je teď mnohem rychlejší a plynulejší. Spolu s „lazy frame construction“ uvedeným už dříve jsou to právě změny směřující k rychlejšímu zobrazování. No a velké úsilí je nyní zjevně věnováno hardwarové akceleraci, a to je cesta ke značnému zrychlení.
Chrome konzumuje vice RAM nez FF…