Přejít k navigační liště

Zdroják » Zprávičky » Čtyři pravidla režimu „Pište kód každý den“

Čtyři pravidla režimu „Pište kód každý den“

Zprávičky ‐ ‐ Různé ‐

John Resig (autor jQuery) ve svém článku představuje pravidla pro Write Code Every Day. Johnovým problémem byla řada menších open source projektů, kterým se věnoval ve svém volném čase. To bylo zpravidla o víkendech a výsledek Johna neuspokojoval.

Stanovil si proto následující pravidla:

  1. Budu psát kód každý den. Můžu psát dokumentaci, můžu blogovat nebo psát něco jiného, ale to vše až když napíšu nějaký kód.
  2. Musí se jednat o užitečný kód. Nebude to jen úprava odsazení nebo refaktoring. (To samozřejmě není zakázáno, ale nepočítá se do to každodenního kódu.)
  3. Všechen kód musí být napsán do půlnoci.
  4. Musí se jednat o open source dostupný na GitHubu.

Johnovi se podařilo plnit tato pravidla téměř 20 týdnů a znamenala lepší pokrok v práci na jeho projektech. Jonh vše detailně rozebírá ve svém článku, nejen že udělal mnohem víc práce, ale při té pravidelné činnosti se mu dařilo držet podstatné věci v hlavě a napadaly ho zajímavé věci třeba při procházce nebo ve sprše.

Zkusil někdo z vás něco podobného? Jaké máte zkušenosti?

Komentáře

Odebírat
Upozornit na
guest
4 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů
fczbkk

Existujú projekty pre spisovateľov (napr. 750 Words, NaNoWriMo a pod.), ktoré majú za cieľ motivovať ľudí k pravidelnému písaniu textov. Možno by pomohlo, keby existovali podobné projekty aj pre kóderov. Zverejňovali by ich progress, dávali by im achievementy, atď. Neviem, či už niečo také existuje. Ale ak nie, nad GitHub API by to iste šlo celkom ľahko postaviť. Open source komunita by z toho iste profitovala.

Petr

a vydrzel 41 dnu. Po X hodinach programovani v praci jsem doma uz nebyl schopen udelat nic extra velkeho. Nektere dny byl jeden commit s nejakou banalni opravou. Obvykle o vikendech bylo commitu vice a i rozsahlejsi veci. Kdybych to po tech 41 dnech tlacil dale, asi bych casem stejne odpadl a trvalo by tak mesic nebo dva nez bych byl schopen programovat i neco doma.

Češtin

Věci ho napadal*y*.

Grumpa

Nastavit si minimum denní práce může opravdu brzy skončit utavením. Já se to snažím dělat opačně: Než se do něčeho pustím, ptám se kolik času a energie tomu můžu věnovat dlouhodobě nebo ještě lépe trvale.
Byl jsem u projektů, které začaly velkým nadšením a pak rychle skončily. Teď si to nadšení samozřejmě taky rád užiju, ale často ho nechám vyšumět a jdu se věnovat něčemu, na čem už delší dobu pracuji.
Ono není nic špatného zjistit, že moje místo v tomto vesmíru je u nějaké menší utilitky, která ale funguje a lidi jí rádi používají.
Taky se rád pouštím do nových věcí, ale ty již fungující by tím neměly trpět.

Spacer.gif a tabulky v tabulkách: Jak se kdysi dělaly webové stránky

Kdo dnes napíše display: grid a za minutu má hotový třísloupcový layout, těžko si představí, jakou akrobacii to stálo před pětadvaceti lety. Webové stránky tehdy držely pohromadě vnořené tabulky, průhledné obrázky o velikosti jednoho pixelu a pevná víra, že to nikdo neotevře v jiném prohlížeči. Pojďme si připomenout, jak to fungovalo, proč to fungovalo a proč jsme s tím museli skončit.

Rust pomohl vrátit JPEG XL do Chromu. Stačí to k úspěchu na webu?

Před čtyřmi lety Google podporu JPEG XL z Chromu odstranil. Teď formát vrací s dekodérem v Rustu, který vznikl na popud vývojářů Firefoxu. AVIF přitom může nabídnout menší soubory a bezeztrátový WebP rychlejší dekódování. JPEG XL má jiné přednosti: velkou fotografii dokáže zobrazovat už během stahování a staré JPEGy zmenší bez další ztráty kvality. Vedle historie jeho návratu se podíváme na výsledky srovnání, bezeztrátovou kompresi i praktické nasazení jednotlivých formátů na webu.