Codio - webové IDE zdarma a po ruce

Zdroják » Zprávičky » Codio – webové IDE zdarma a po ruce

Codio – webové IDE zdarma a po ruce

Nálepky:

Nástroje

Chcete si vyzkoušet nějaký projekt bez nutnosti instalace čehokoliv? Můžete zkusit projekt Codio – pro veřejné projekty je zdarma, pokud chcete zakládat neveřejné projekty, musíte si připlatit.

Codio

Přihlásit se můžete pomocí vašeho github účtu a hned se můžete pustit do kódování. Chcete si vyzkoušet Angular, Ember nebo jiný framework? Stačí forknout některý z ukázkových projektů. Vše je hned připravené a můžete editovat a spouštět.

Pokud se rozhodnete pracovat s vaším projektem lokálně, můžete si ho celý stáhnout v podobě ZIP souboru. Pokud chcete na projektu spolupracovat s kolegy, stačí jim zaslat URL projektu a přidělit přísliušná práva.

http://vimeo.com/74220594

Martin Hassman

Martin Hassman založil a řadu let vedl magazín Zdroják, absolvoval VŠCHT Praha, pořádal řadu konferencí, pomáhal s rozšířením otevřených technologií, byl u založení projektů CZilla, Dáme roušky a dalších. Vymyslel a dva roky vedl dobrovolnický projekt Movapp pod Česko.Digital. Nyní pracuje jako produktový manažer v datové platformě Golemio.cz.

Komentáře

Odebírat

0 Komentářů

Nejstarší

Nejnovější Nejvíce hlasů

Vlastní hosting místo Vercelu: Coolify, Dokploy a Kamal v praxi

Vlastní VPS může nahradit část služeb, za které vývojáři platí na platformách jako Vercel nebo Heroku. Nástroje Coolify, Dokploy a Kamal zjednodušují nasazování aplikací v Docker kontejnerech, každý ale jiným způsobem. Podíváme se na jejich rozdíly, náklady i provozní rizika a ukážeme si, kdy se vlastní hosting vyplatí.

Fossil místo Gitu: kód, wiki i hlášení chyb v jednom repozitáři

Autoři SQLite používají místo Gitu vlastní systém Fossil. Kromě kódu v něm mají wiki, hlášení chyb i projektový web a mohou sledovat cestu opravy od pracovní větve až do vydané verze.

Spacer.gif a tabulky v tabulkách: Jak se kdysi dělaly webové stránky

Kdo dnes napíše display: grid a za minutu má hotový třísloupcový layout, těžko si představí, jakou akrobacii to stálo před pětadvaceti lety. Webové stránky tehdy držely pohromadě vnořené tabulky, průhledné obrázky o velikosti jednoho pixelu a pevná víra, že to nikdo neotevře v jiném prohlížeči. Pojďme si připomenout, jak to fungovalo, proč to fungovalo a proč jsme s tím museli skončit.