Přejít k navigační liště

Zdroják » Zprávičky » Chce si Google patentovat offline webové aplikace?

Chce si Google patentovat offline webové aplikace?

Zprávičky Různé

Součástí HTML5 je možnost vytvářet offline webové aplikace. Jedná se o klasické webové aplikace, které jsou rozšířeny o možnost fungovat i bez internetového připojení (svá data mohou ukládat do úložiště prohlížeče a synchronizovat je, jakmile bude spojení obnoveno). Tuto funkcionalitu implementuje prohlížeč Firefox a s rozšířením Gears od Google i prohlížeč Chrome.

Je ovšem zajímavé, že se před několika dny objevila žádost o patent přesně na tuto funkci. Žádost byla podle všeho podána zaměstnanci Googlu, z nichž jeden je vývojář Gears. Je to překvapivé, protože společnost Google je známá propagování myšlenky otevřeného webu bez proprietárních řešení a patentových pastí. Není jasné, proč zaměstnanci Google tento patent podali, a zda nejednali bez vědomí společnosti. Doufejme, že se k tomu Google brzy vyjádří, jinak lze těžko zabránit různým spekulacím. (Zdroj: SitePoint)

Komentáře

Odebírat
Upozornit na
guest
5 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Petr Adamek

Velké společnosti si často patentují různé myšlenky a postupy především jako ochranu před patentovými troly. Např. IBM nebo SUN Microsystems vlastní tisíce patentů, ale obě společnosti deklarovaly, že je nebudou uplatňovat proti Open Source projektům, ale výhradně jako nástroj ochrany před patentovými spory ze strany jiných společností (viz IBM versus SCO, nebo SUN versus NetApp).

Takže to může být klidně ten stejný případ a Google přistoupil k podání žádosti pouze proto, aby se za pár let neobjevil nějaký vykuk s patentem, který začne po všech ostatních požadovat licenční platby.

ii

To je pekne, ale co ak raz google bude vlastnit niekto iny a ten taky nazor nebude mat? A sme tam kde sme boli. SW patenty su skodlive a ich pouzitie je potom len otazkou kto ich ma prave v hrsti a to sa na mna nehnevajte asi my neovplyvnime ked uz budu vydane. Alebo?

toby

I kdyby to byla jen "ochrana", tak to neznamená, že je to správně. Pořád se jedná o podvod, kdy si patentují něco, co už je jinde specifikováno (HTML5, i když jen v draftu). Nechápu jak může mít takový patent naději na úspěch.

McBig

No první co mě napadlo, je že to je to ochrana před MS, neb těchhle zcestných patentů mají mnoho. Ovšem může to být i zcela soukromá záležitost ;)

EU AI Act: co musí vývojářské týmy vědět do 2. srpna 2026

Druhého srpna začnou v EU platit povinnosti pro poskytovatele i provozovatele high-risk AI systémů: posouzení shody, technická dokumentace a quality management na straně providerů, uchovávání logů a dohled nad provozem na straně deployerů. Samostatně vstupují v platnost transparentní pravidla pro chatboty, generativní AI a deepfaky, a ta se týkají všech, nejen high-risk systémů. Kdo nasazuje AI v recruitmentu, credit scoringu nebo HR hodnocení, je v zóně. Čekání na odklad přes Digital Omnibus je sázka na legislativní proces, který ještě neskončil. A kdo si myslí, že se ho to netýká, protože „jen používá ChatGPT" v use casu z Annexu III, pravděpodobně špatně přečetl nařízení.

Vibe coding a skutečná cena kódu, který nikdo nečte

AI
Komentáře: 1
Andrej Karpathy pojmenoval vibe coding v únoru 2025 jako víkendový experiment, kdy vývojář nečte kód a nechá AI dělat všechno. Collins Dictionary z toho udělal slovo roku, startupy kolem toho vyrostly na desítky miliard dolarů. Jenže nejrigoróznější nezávislá studie zjistila, že AI nástroje zkušené vývojáře zpomalují o 19 %, přestože si oni sami mysleli, že zrychlili o 20 %. Mezi tím, co o vibe codingu věříme, a tím, co o něm víme, zeje díra – a je načase se do ní podívat.

MCP vyhrál. Teď musí dokázat, že si tu výhru zaslouží

Model Context Protocol se za sedmnáct měsíců proměnil z interního experimentu Anthropic v de facto standard pro propojení AI modelů s nástroji — s 97 miliony stažení SDK měsíčně a podporou všech velkých hráčů. Jenže adopce ještě není totéž co produkční zralost. Kontextová inflace, tool poisoning a naivní obalování REST API ukazují, že skutečný problém MCP není protokol sám, ale způsob, jakým ho vývojáři používají.