Přihlášení uživatele k webové aplikaci je přece tak snadné: zadá jméno a heslo, odešle a – voila! – je přihlášen. Ale co je za tím? A co by za tím mělo být? Přinesou nové technologie nějaké změny v téhle oblasti? Oprášíme staré známé technologie, nebo vzniknou nové?

Na stránkách NetTuts+  vyšel tutoriál, který popisuje základy tvorby webových aplikací s Ruby, frameworkem Sinatra a databází Redis. Autor si jako příklad vybral jednoduchou aplikaci – „zkracovač odkazů“, na níž demonstruje vytvoření jednoduché aplikace v tomto…

V rámci projektu JSLibs vznikl i seznam tipů a triků pro JavaScript. Naleznete v něm nejen běžné úlohy, ale i některé tipy, využívající pokročilé vlastnosti jazyka a syntaktické „lahůdky“.

Se zajímavou myšlenkou přišel Identity Team z Mozilla Labs. Jejich návrh nese název BrowserID a měl by usnadnit přihlašování na různé weby pouze pomocí mailové adresy, která je ověřena při prvním přihlášení. Jedná se…

Pokud používáte textarea ve formuláři, funguje Enter jako odřádkování. Uživatel musí, když chce odeslat formulář, z textarea „vyskočit“ nebo myší kliknout na odesílací tlačítko. Možným usnadněním pro uživatele je např. odeslání po stitku Ctrl+Enter.…

Nedávno byl uvolněn druhý servisní balík pro nástroj na design webových aplikací Microsoft Expression Web 4. Předchozí SP1 zavedl podporu HTML5, CCS3 a další vylepšení. Hlavní novinkou SP2 je podpora jQuery. Popis nových vlastností…

Před časem jsme v redakci diskutovali s kolegou o tom, co vlastně prozrazují „hlavičky“ v HTTP protokolu. Že v nich putují zajímavé informace o klientu, to je známo i mírně poučeným uživatelům, ale co prozrazují naopak o serveru? Udělali jsme si drobný průzkum velkých českých serverů a zde jsou výsledky.

V článku si představíme dva podobné nástroje, které vám mohou ušetřit čas při programování statickou kontrolou kódu v JavaScriptu. Zkontrolují, zda dodržujete jednotná pravidla zápisu kódu a upozorní vás na případné syntaktické chyby, překlepy, ale i na „zapomenuté“ příkazy, proměnné či nejasné konstrukce.

V ukázkách jednotlivých typů DI v minulém dílu seriálu byly objekty vždy sestavovány manuálně. Kód potřebný pro sestavování je ale obdobný pro všechny případy, a tak tuto práci můžeme u Dependency Injection přenechat tzv. kontejneru, kterému pouze poskytneme konfiguraci. Ukažme si, jak s ním pracovat.

Příběh OpenID zatím nekončí, přesto nabízí ponaučení i pro ostatní projekty. Obzvlášť pro projekty podobného ražení. Pokud vám připadá, že se OpenID nějak neujalo a hledáte příčinu v technických problémech, zbystřete – podle všeho se totiž opakuje historie o technicky zajímavém, ale zcela zbytečném řešení.