Přejít k navigační liště

Zdroják » JavaScript » Rozdíl mezi var a let v JavaScriptu

Rozdíl mezi var a let v JavaScriptu

Články ‐ ‐ JavaScript ‐

Ukážeme si, jaký je v JavaScriptu rozdíl mezi deklarováním proměnných přes var a let.

Text vyšel původně na autorově webu.

Proměnné lze v JS používat různým způsobem. Čím se tyto způsoby liší?

Objekt window

a = 1;
var b = 2;
let c = 3;

Jsou-li proměnné deklarovány takto, jediný rozdíl z pohledu window objektu je, že deklarace přes let se nedostane do objektu window:

console.log(window.a); // 1
console.log(window.b); // 2
console.log(window.c); // undefined

Pořadí deklarace

V angličtině se pro to používá termín hoisting (šlo by přeložit možná jako zvednutí).

V JS je možné deklarovat proměnné či funkce později v kódu, než je používat:

a(); // a

function a() {
    console.log('a')
}

Stejně tak proměnné pomocí var:

a = 1;
console.log(a) // 1
var a;

b = 1;
console.log(b); // ReferenceError: Cannot access 'b' before initialization
let b;

Proměnné ale nesmí být inicializované, musí být pouze deklarované (tj. bez přiřazení hodnoty):

console.log(a) // undefined
var a = 2;

Scope/closure

Tato dvě anglická slova se překládají jako „rozsah platnosti“ a „uzávěra“.

Lidsky řečeno definují oblasti kódu, kde jsou proměnné dostupné.

var a = 1;

function b() {
    console.log(a)    
    var c = 3;
    console.log(c);
}

console.log(c); // ReferenceError: c is not defined
b(); // 1 3

V tomto kódu není možné přistupovat k proměnné c mimo scope funkce b – ta tedy uzavírá rozsah platnosti proměnné c.

Ve funkci b je ale možné přistupovat k proměnné a (globální scope) i proměnné c (scope funkce). Proto zavolání funkce b vypíše 1 i 3.

Deklarace pomocí let se v tomto případě chová stejně.

Function scope / block scope

Zatímco var je tzv. function scope, deklarace let tzv. block scope. Co to znamená?

var a = 1;
if (a === 1) {
    var a = 2;
    console.log(a); // 2
}
console.log(a); // 2

V tomto kódu se v podmínce změní proměnná a na hodnotu 2. Co v případě let?

let a = 1;
if (a === 1) {
    let a = 2;
    console.log(a); // 2
}
console.log(a); // 1

Díky let příklad vypíše mimo podmínku původní 1. Proč?

Složené {závorky} vytvořily blokové scope, čímž se ochránila původní proměnná a. Díky let mohou vedle sebe existovat proměnné stejného názvu, aniž by se ovlivňovaly.

Toto chování u let platí i pro ostatní bloky, nemusí jít o podmínku:

let a = 1;
{
    let a = 2;
    console.log(a); // 2
}
console.log(a); // 1

Na druhou stranu v zanořeném scope je dostupná nadřazená proměnná:

let a = 1;
{
    console.log(a); // 1
}
console.log(a); // 1

Pokud není v bloku definována proměnná stejného názvu. Následující kód tak skončí chybou kvůli přístupu k proměnné před její deklarací:

let a = 1;
{
    console.log(a); // Uncaught ReferenceError: Cannot access 'a' before initialization
    let a;
}
console.log(a);

Cykly

Hodně užitečné je let v cyklech:

for (var i = 0; i < 5; i++) {
    console.log(i); // 0 1 2 3 4
}
console.log(i); // 5

V případě použití var tato proměnná „uteče“ mimo cyklus. Bude dostupná i mimo něj.

U let je situace jiná:

for (let i = 0; i < 5; i++) {
    console.log(i); // 0 1 2 3 4
}
console.log(i); // ReferenceError: i is not defined

Na první pohled se může zdát, že je to jedno. Minimalizuje se tím ale riziko, že se nějaká proměnná přepíše někde, kde nemá.

Hodně užitečné to je potom pro případy, kdy se iterátor z cyklu (proměnná i) používá v nějaké asynchronní metodě jako je třeba setTimeout.

for (let i = 0; i < 5; i++) {
    setTimeout(function () {
        console.log(i) // 0 1 2 3 4
    },
    100)
}

Co by se stalo s var? Vypsalo by to pětkrát pětku – živá ukázka.

Proč?

Při spuštění tohoto kódu totiž nejdřív proběhne cyklus, čímž vytvoří globální proměnnou s hodnotou 5, potom se teprve provede akce v setTimeout, takže logicky vypíše pokaždé 5.

Bez let je to řešitelné obalením do anonymní funkce, co se rovnou sama zavolá. Tím se kolem vytvoří nový (function) scope, podobně jako při použití let (tam se vytvoří block scope):

for (var i = 0; i < 5; i++) {
    (function(i) {
        setTimeout(function() {
            console.log(i)
        },
        100)
    })(i)
}

Podpora v prohlížečích

Používání let je docela dobře podporované. Jen v IE 11 není podpora úplně plná.

Ideální řešení je ale používat novější JS syntaxi a automaticky ji nechat zkompilovat třeba nástrojem Babel pro starší prohlížeče.

Závěr

Pokud to jde, osvědčilo se mi používat zásadně let a používání var mít zakázané v JS lintu.

Omezenější oblast platnosti proměnných a nemožnost si je omylem přepisovat bývá výhodnější chování, než je používání var.

Odkazy jinam

Komentáře

Odebírat
Upozornit na
guest
2 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů
Ondřej Žára

Myslím, že správně se scope překládá jako obor platnosti.

Martin Hassman

Díky, to mi uteklo. Našel jsem rozsah platnosti, navíc to autor už dále používá, problém je jen v tom první výskytu, opravím.

Rust pomohl vrátit JPEG XL do Chromu. Stačí to k úspěchu na webu?

Před čtyřmi lety Google podporu JPEG XL z Chromu odstranil. Teď formát vrací s dekodérem v Rustu, který vznikl na popud vývojářů Firefoxu. AVIF přitom může nabídnout menší soubory a bezeztrátový WebP rychlejší dekódování. JPEG XL má jiné přednosti: velkou fotografii dokáže zobrazovat už během stahování a staré JPEGy zmenší bez další ztráty kvality. Vedle historie jeho návratu se podíváme na výsledky srovnání, bezeztrátovou kompresi i praktické nasazení jednotlivých formátů na webu.

ISO, WIN, nebo MAC? Válka o kódování češtiny na webu

Kdo se webem zabýval na přelomu tisíciletí, zná ten pohled: stránka se načte a místo české věty se na ní objeví změť znaků jako ą, ľ a ». Nebyla to chyba monitoru ani písma. Byl to následek války, která se na českém internetu vedla po dlouhá léta. Šlo v ní o zdánlivou maličkost: jak do jednoho bajtu vměstnat písmeno „ř“. Podívejme se, kdo v ní proti komu stál, proč ji nešlo vyhrát a jak skončila.