Denně používáme IE, Firefox, Operu, Chrome nebo Safari. Ale říkají vám něco názvy Grail, Amaya, Dillo? Jedná se také o webové prohlížeče, ale stojí na okraji zájmu. Často se jedná o produkty typu One man show nebo o malé a nějak specificky zaměřené programy, ve kterých se často najde zajímavý nápad nebo vlastnost. Prohlížečů jsou na trhu desítky, vznikají a zanikají.
V článku si některé ukážeme a zaměříme se u nich na podporu nových vlastností, jako HTML5, CSS 3 a další.
„Malé“ prohlížeče
Některé prohlížeče nemají ambice podporovat nejnovější webové technologie, jiné ano, a za některé to řeší někdo jiný – tedy použijí některé existující renderovací jádro. Co to vlastně je? Jedná se o knihovnu či komponentu, která dokáže načíst HTML kód stránky, obrázky, CSS a další potřebná data, a z nich vykreslí (renderuje) grafickou reprezentaci stránky, kterou pak spatří uživatel.
Pokud by se všichni tvůrci renderovacích jader drželi standardů (a pokud by standardy popisovaly všechny možné situace), měl by být výsledek zobrazení ve všech stejný. Tomu tak ale vždy není, takže v praxi vypadají stejné stránky v různých jádrech jinak (někdy jsou třeba jen o pár pixelů posunuté). Různá bude i rychlost vykreslení. Renderovací jádro není ale pevně svázané s prohlížečem, je možné ho použít i pro jiné činnosti (například jako prohlížeč souborů). Pro webdesignéry může být například užitečný prohlížeč, který umí přepínat renderovací jádra.
Chceme ukázat, jak je to s podporou HTML5 v těchto „menšinových“ prohlížečích. Pokud autor prohlížeče použil existující moderní a odladěné renderovací jádro, má práci snazší a je na tom s podporou moderních technologií stejně jako Firefox a další „velké“ prohlížeče. Kdo se vydal cestou vytvoření vlastního jádra, většinou nové věci nepodporuje, podporu Javascriptu má také velmi omezenou, ale na druhou stranu se často jedná o velmi rychlé a jednoduché jádro. Vytvořit vlastní renderovací jádro podporující plně alespoň standardy HTML a CSS je běh na dlouhou trať. Neúplná podpora CSS v takových jádrech způsobuje, že i prohlížení běžných www stránek, bez skriptování atd., je problematické.
Základní renderovací jádra
- Trident a Tasman – vyvíjené Microsoftem. Trident je jádro, které je použité v Internet Exploreru 4.0 a vyšších verzích. Tasman byl použit pro Internet Explorer 5 na počítačích Apple.
- Gecko – jedná se o open source, vyvíjí jej Mozilla Foundation (později Mozilla Corporation). Je napsán v C++ a funguje na mnoha platformách.
- KHTML – vznikl v prostředí KDE a používá ho například Konqueror. Později z něho vznikl WebKit. Je napsaný v C++.
- WebKit – open source, vznikl z KHTML, vyvíjen byl firmou Apple. Dnes je vyvíjen i dalšími, jako je například Google, Nokia, Samsung,… Setkáte se s ním třeba ve Chrome, v Safari či na Androidu.
Prohlížeče
Arora
Jedná se o malý lehký prohlížeč, používá jádro QtWebKit. QtWebKit je port Webkit pro prostředí Qt.
Podporované systémy jsou Linux, embedded Linux, FreeBSD, Mac OS X, Windows, Haiku a další platformy podporující Qt. Webkit, a tím i Arora, na tom s podporou HTML5 a Javascriptu není špatně.
Arora
Amaya
Není to pouze prohlížeč, ale i editor HTML stránek. Vývoj započal v roce 1996 přímo ve W3C. Projekt startoval jako editor HTML a CSS editor, později začal podporovat i XML, XHTML a další věci jako MathML. Momentálně podporuje HTML 4.01, XHTML 1.0, XHTML Basic, XHTML 1.1, HTTP 1.1, MathML 2.0, částečně CSS 2 a SVG.
Ač má mnoho zastánců, projekt patrně umírá, byl i odstraněn z Ubuntu repozitářů. Dle fóra jsou ještě některé nové vlastnosti v CVS, ale k oficiálnímu vydání už nedošlo. V přípravě byla například podpora HTTPS. Existuje pro platformy Windows, Unix, Linux a MacOS X. U prohlížeče Amaya to opravdu vypadá, že podpora HTML5 nebude. Javascript též není podporován.
Aktuální verze 11.3.1 je z roku 2009.
Dillo
Jedná se o jednoduchý multiplatformní webový prohlížeč, používající knihovnu FLTK. Je velmi jednoduchý, běhá i na velmi pomalých počítačích, podporuje panely. Poprvé byl vydán v prosinci roku 1999, poslední změny jsou pár týdnů staré. Pokud chcete pomoci při vývoji, tak prohlížeč je psán v jazycích C a C++. Podpora Javascriptu je velmi omezená, od verze 2.1 jsou pomalu implementovány kaskádové styly (CSS). Pro běžné prohlížení webu Dillo moc není, na HTML5 zapomeňte rovnou, Dillo tyto ambice rozhodně nemá.
Epiphany
Jedná se o prohlížeč pro GNOME, který vyšel z Galeonu. Protože je svázán s GNOME, nemá například vlastní grafické téma a podléhá GNOME. Původně používal jádro Gecko, ale později přešel na WebKit. Má vlastní systém rozšíření, kde najdete například blokování reklamy, autoscroll a další.
Podporované systémy: Linux, BSD, Mac OS X
Vývoj začal v roce 2001, současná verze je 3.0.4.
Galeon
Jeho vývoj začal v roce 2000, ustal koncem roku 2008. Snaha Galeonu byla být pouze www prohlížeč a nic víc, nenabalovat na sebe další programy a funkce, jako to v době jeho vzniku dělal Explorer a Navigator. Používá jádro Gecko.
Html Viewer 3 (hv3)
Je minimalistický prohlížeč, postavený na Tkhtml3 (Tcl/Tk). Moc informací se o něm nedočtete, Javascript není podporován, něco málo podporuje z CSS.
Aktuální verze je 08_0203, projekt je pravděpodobně mrtvý.
Kazehakase
Prohlížeč vzniklý v Japonsku. Používá jádro Gecko. Umí panely, bookmarky. Zajímavá věc je plánovaná do nových verzí – totiž přepínání různých renderovacích jader. Před lety se o něm psalo na Rootu. (Bohužel se mi nepodařilo tento program zkompilovat, takže screenshot neuvidíte – pozn.aut.)
Konqueror
Vyvíjen je jako součást prostředí KDE, proto umí více než běžný prohlížeč – například FTP, SFTP, Sambu, má i IMAP klienta. Používá renderovací jádro KHTML a může použít i WebKit. Podporované systémy jsou Linux, Unix, MacOS X, Windows.
Podpora HTML5, CSS3 a Javascriptu není problém.
Vznikl roku 1996, aktuální verze je 4.7.1
Kylie
Další minimalistický prohlížeč. Bohužel se mi nepodařilo jej zkompilovat a nainstalovat. Moc věcí nepodporuje, nenajdete zde CSS ani Javascript.
Links
Většina uživatelů zná Links pouze jako textový prohlížeč a používá ho například v cronu. Links ale umí pracovat i v grafickém režimu. Podporované systémy jsou: Linux, Unix, OS/2, Cygwin, AtheOS, BeOS, FreeMint
Podporuje HTML 4.0, ale ne CSS. Javascript je podporován. Perlička: Ne každý ví, že Links je český produkt.
Aktuální verze 2.3, první verze je z roku 1999.
Midori
Je postaven na GTK+, používá renderovací jádro WebKit. Opět se jedná o malý rychlý prohlížeč. Jedná se o poměrně mladý produkt, první release je z roku 2007. Díky tomu, že stojí na WebKitu, je podpora HTML5 dobrá. V některých mini distribucích Linuxu je použit jako výchozí prohlížeč. Podporuje panely. Opět se o něm už psalo na Rootu.
Souhrn
Malých prohlížečů je mnohem víc, než jsme v článku ukázali. Zde prezentované jsou ty známější z neznámých. V následující tabulce najdete konkrétní podporu jednotlivých vlastností HTML5 u jednotlivých prohlížečů.V tabulce jsou pouze ty, u nichž mělo smysl tyto vlastnosti testovat. K testování byl použit Tester podpory technologií z rodiny HTML5.
| Vlastnosti | Midori | Arora | Epiphany | Galeon | Konqueror |
|---|---|---|---|---|---|
| @font-face | + | + | + | + | + |
| Canvas | + | + | + | + | + |
| Canvas Text | + | + | + | + | – |
| WebGL | – | – | – | – | – |
| Audio | + | + | + | + | + |
| Video | + | + | + | + | + |
| rgba() | + | + | + | + | + |
| hsla() | + | + | + | + | + |
| border-image | + | + | + | + | – |
| border-radius | + | + | + | + | + |
| box-shadow | + | + | + | + | – |
| text-shadow | + | + | + | + | + |
| multiple backgrounds | + | + | + | + | + |
| background-size | + | + | + | + | + |
| Opacity | + | + | + | + | + |
| CSS animations | + | + | + | – | – |
| CSS columns | + | + | + | + | – |
| CSS gradients | + | + | + | + | – |
| CSS reflections | + | + | + | – | – |
| CSS 2D transformations | + | + | + | + | – |
| CSS 3D transformations | – | – | – | – | – |
| exible box model | + | + | + | + | – |
| CSS transitions | + | + | + | – | – |
| Geolocation API | – | – | – | + | – |
| File API | + | – | + | + | – |
| Input types | + | + | + | + | + |
| Input attributes | + | + | + | + | + |
| Local storage | – | – | + | + | – |
| Session Storage | + | + | + | + | – |
| Web Workers | + | + | + | + | – |
| Application Cache | + | ? | + | + | – |
| SVG | + | + | + | + | – |
| Inline SVG | + | + | + | – | – |
| SVG clip paths | + | + | + | + | – |
| SMIL | + | + | + | – | – |
| Web SQL database | + | + | + | – | – |
| Indexed DB | – | – | – | – | – |
| Web Sockets | + | + | + | – | – |
| Hashchange event | + | + | + | + | – |
| History management | + | + | + | – | – |
| Drag and Drop | + | + | + | + | – |
| Touch | – | + | – | – | – |
| Cross-window Messaging | + | + | + | + | + |
Autor touto cestou děkuje Lukáši Svobodovi za pomoc při přípravě článku.
Přehled komentářů