V tomto díle seriálu se podíváme na tři principy používané pro udržení vysoké soudržnosti při seskupování tříd do balíčků (packages).
Jak je to s přístupností mobilního menu z klávesnice? Používáte odkazy “více” a “zde”? Znáte rozdíl mezi aria-label, aria-labelledby a aria-describedby? Je PDF strojově čitelný formát z pohledu zákona o přístupnosti?
Posledních pár let mě baví se zabývat bezpečností aplikací. Čistě technicky. A když člověk tyhle věci implementuje, dostane se k zajímavým problémům, které by ho ani nenapadly. A tak se stalo, že jsem se dostal k proxy. Jako slepý k houslím.
Proč jsou ECMAScript moduly lepší než CommonJS? Už nastal ten správný čas přepsat všechny své NPM balíčky na ECMAScript moduly?
raději komponenty?
Mám obavu, že balíčky jak je známe z Javy, nejsou vhodnou entitou k samostatnému nasazení a verzování. Jsou tak nějak na půl cesty a řeší to až sofwarové komponenty, jako třeba OSGi.
Ale zase, OSGi docela nesnáším, je to docela komplikované, výpisy zásobníků jsou gigantické, OSGi aplikace bývají často svázány s Eclipse.
PHP a composer
Pracuji v PHP. Z praxe vím, že vytvářet velké composer balíčky znamenalo častou údržbu a vydávání nových verzí. Menší balíčky se napsali jednou a změna přišla třeba za půl rok. Závyslosti se pak dali lehce vyčíst … ono když se balíček dobře navrhne, tak změny jsou v podstatě jen v opravách chyb připadně rozšíření API. Osobně bych se velkým balíčkům vyhnul a rozsekal to na malé, které řeší jenom jeden konkrétní prblém. Ve velkém balíčku pak ještě vzniká problém, že ne vše se využívá…