Přejít k navigační liště

Zdroják » Různé » Nápad za milion

Nápad za milion

Články Různé

Známe to všichni: jednoho dne přijde na vývojáře Nápad. Je skvělý, úžasný, ušetři spoustu práce, vydělá spoustu peněz a lidé budou nadšení. Když ho vysvětlíme kolegům vývojářům, jsou nadšení! Nápad je úžasná věc, zbývá jen maličkost – realizovat ho. A na tom spousta nápadů pohoří. Jak se tomu vyhnout?

Situaci z perexu znají snad všichni vývojáři. Nápad je úžasná věc, ale velmi snadno se může stát, že přijde vniveč. Jak tomu předejít, jak se vyhnout známým pastem a jak nápad dotáhnout z oblasti idejí do reality?

Co dělat, když dostanete nápad?

Zaprvé: Nepropadejte panice! Nejste první, komu se něco takového stalo. Postihlo to spousty dalších lidí, a ti to bez úhony přežili. Nemusíte se ničeho bát. Držte se rad lidí, kteří si tím už prošli, a využijte jejich zkušeností.

Zadruhé: Nefantazírujte! Nápad už máte, teď zapněte racionální myšlení. Ne, neznamená to, že nesmíte být nadšení – jen je potřeba se soustředit na ten nápad. Jakmile si pustíte fantazii na špacír, dostanete se do úvah nad tím, jak za pět let budete nakupovat virtuální servery v cloudu a obchodovat ve velkém, začnete hned hledat vhodný cloud, porovnávat cenové nabídky, testovat spouštění serverů, diskutovat o úložištích a rozmýšlet marketingovou strategii pro EMEA. Ne že by to nebylo zajímavé – ale právě proto, že to zajímavé je, hrozí nebezpečí, že zapomenete na drobný detail, totiž že máte zatím jen nápad.

Zatřetí: Nezpychněte! Nemyslete si, že máte v hlavě zlatý důl, za který vám dá někdo majlant. Zatím máte tak maximálně mapku s ostrovem pokladů – ale dokud tam nedoplujete a nevykopete ho, tak je to jen cár papíru s obrázkem.

Začtvrté: Udělejte to! Jasně, trocha fantazírování, nadšení i pýchy k tomu všemu patří, ale pak je potřeba sednout a udělat to. Mluvit o tom, psát o tom, diskutovat o tom a obhajovat to můžete donekonečna, ale jediné, co se doopravdy počítá, je mít to reálně fungující.

V hlavě to je bezcenné

Stává se vám, že potkáváte lidi, kteří vám chtějí nabídnout spolupráci, a jdou na to stylem: „pojď se mnou na tom dělat, je to skvělá věc, tyjo, bomba… ale neřeknu ti ten nápad, víš, ten je jako docela unikátní, nemůžu prozradit víc, aby mi to někdo neukradl…“? Nebo se tak snad chováte sami? Víte, věc se má tak: Buď ten nápad někomu řeknete a spolu ho realizujete, nebo ho realizujete sami. Jiná možnost není. Chodit a paranoidně naznačovat, že nemůžete říct víc, je naprosto k ničemu. Jste tak v situaci člověka, který si představuje auto, jaké by se mu líbilo, ale nikomu o něm neřekne, aby mu ho neukradli.

V diskusích „vytvářet české klony cizích služeb, nebo ne?“ často zaznívá argument „…místo kopírování raději vymyslete něco nového!“ Odhlédněme teď od konkrétní debaty, a zamysleme se nad jinou otázkou: Mají čeští vývojáři málo dobrých nápadů, nebo jich mají stejně jako jiní, jen je nedokáží realizovat?

Udělat to brzy

Je jen jedna věc, která je důležitější, než nápad udělat – totiž udělat ho brzy. Pro mnoho čtenářů to budou kacířská slova, protože věří, že uspějí pouze tehdy, když svůj nápad dotáhnou nejprve do plně perfektního stavu, a až pak jej nabídnou lidem.

V ideálním světě by to tak fungovalo. V reálném světě, a ve světě webové vývojařiny obzvlášť, platí ale, že perfektní stav neexistuje: vždy je něco, co lze přidělat, vylepšit a upravit, a vyhrává ne ten, kdo nabídne naprosto perfektní řešení dnešních potřeb za pět let, ale ten, kdo dokáže nabídnout dost dobré řešení zítra.

Více o principu „good enough“ v článku Jak budeme psát webové aplikace za tři roky?

Ještě jednou si to zopakujme: Udělat nápad brzy je důležitější než udělat ho naprosto perfektně. U mnohých čtenářů tento postoj vzbudí nevoli – u někoho principiální, protože je třeba přesvědčen, že jen dokonalé věci mají právo na život (protože v jeho světě jsou věci buď dokonalé, nebo špatné), u jiných proto, že si jej vyloží nesprávně, tj. doslova a dogmaticky, a přečtou ho tak, že autor vybízí k vytváření nedodělaných polofunkčních šmejdů. Což je omyl a zásadně chybný výklad.

Jasně, je dobré dělat věci dobré a dotahovat je do konce. Ale přistupovat k tvorbě stylem „perfektní – nebo žádné!“ dost často končí právě tím „nebo žádné“, protože na webu málokdy víme, co bude konečným produktem. Vytvořit naprosto dokonalou věc navíc vyžaduje spoustu času, práce a peněz. Pokud je máte, OK. Ale pokud je nemáte, smiřte se s tím, že musíte začít od podstatného, dokonalost přijde na řadu později.

Vysvětleme si to na příkladu: Dostanete nápad, že uděláte službu na tisknutí a rozesílání faktur (třeba). Princip je v tom, že uživatel zadá online fakturu, a za poplatek ji někdo vytiskne a pošle příjemci.

Máte dvě možnosti:

Pokud věříte, že vše musí být nejprve perfektní, tak věnujete rok práce tomu, že budete implementovat pět platebních metod, nakupovat tiskárny, pročítat manuály od účetních programů, psát moduly do účetnictví, domlouvat s poštou posílání hromadných zásilek, automatizovat správu poplatků pomocí výpisu z banky, založíte si na to s.r.o., připravíte si marketingovou strategii, reklamní materiály, barterovou smlouvu s dodavatelem obálek, … Během toho roku nebudete mít v ruce naprosto nic, co by nějak, jakkoli, fungovalo, jen „nápad v hlavě“.

Nebo můžete sednout a za týden spustit službu, která bude fungovat. Platby budete ze začátku zadávat každé ráno ručně podle banky, propojení s účetnictvím ještě nebude, jen jednoduchý textový import, tisknout to budete na laserovce za 3000 a rozesílat každé odpoledne z místní pošty. Ale nápad bude fungovat a bude žít! Bude mít uživatele, může začít generovat nějaký příjem, získáte zpětnou vazbu od lidí, a navíc, co je hlavní: máte v ruce funkční věc! S tou získáte třeba i investici do dalšího rozvoje – a to mnohem snáz než s nápadem, který nikomu neřeknete, aby vám ho někdo neukradl.

Snad všechny „success stories“ startupů a webových služeb začínají popisem toho, jak firma začala s jednoduchým produktem, stlučeným na koleni, který vylepšovala podle toho, co zákazníci opravdu potřebovali. Skoro nenajdete vyprávění, jak tým mnoha lidí začal tím, že si půjčil spoustu peněz, aby mohl připravovat několik let perfektní produkt, vymyšlený geniálním vizionářem, a pak na něm všichni ukrutně zbohatli. Je dobré mít to na paměti, když se rozhodnete realizovat vlastní nápad.

Zopakujme si to: Udělat nápad brzy neznamená odfláknout ho, nasekat v něm chyby a jít od toho, to je nesprávný výklad. Udělejte ho dobře, funkční a spolehlivý, ale nebuďte zajatcem myšlenky, že tam musí být všechno, hned a bez chyby. Nemusí. Začněte od základu, od kostry, od podstaty nápadu, a udělejte ho tak, aby bylo vidět, jak (dobře) funguje!

V našem příkladu je podstatou nápadu to, že „někdo fakturu vytiskne a pošle poštou“ – ne to, že je možné platit kartou, PayPalem, SMSkou a převodem z účtu, ani to, že je možné posílat přímo z patnácti účetních programů. Udělejte nejdřív to podstatné, snaha udělat rovnou vše, a nejlíp, váš nápad spolehlivě zabije!

Co pomůže?

Jak jsme si už na začátku řekli: Nejste v tom sami. V podobné situaci byla spousta lidí, takže existuje řada návodů i doporučených postupů. Dokonce existují i nástroje, které pomohou nezabřednout do tisíce podružností a dobrat se k cíli, tj. k nápadu ve funkční podobě, v relevantním čase.

Důležitou pomůckou pro rychlý vývoj webových stránek či aplikací jsou makety (mockups), prototypy a wireframes („drátěné modely“).

Dovolte poznámku – třeba u strojařů či architektů je naprosto běžné, že si připraví nejprve model zamýšleného výrobku či domu. Staví si „funkční prototypy“, na kterých se ověřují postupy, funkce a používání. Takový prototyp je třeba pomalejší, některou funkci neřeší, něco funguje jen přibližně, ale je to důležitá součást vývoje. Není důvod, proč by to při vývoji programů nemělo jít podobně. Tedy jeden důvod by byl – nikdo to nechce zaplatit. Ale nic jiného do budoucna nezbude.

Pro vytváření maket můžete klidně použít tužku, papír, nůžky, lepidlo, kancelářské sponky a barevné fixy, ale existují i specializované nástroje (autor používá Balsamiq Mockups; další naleznete například v tomto článku). Pomocí těchto nástrojů velmi snadno a rychle vytvoříte maketu aplikace („bude tam textové pole, dvě tlačítka, tady nějaké blabla, a tady šoupátko“).

Je dobré použít k vytváření makety právě takové nástroje, v nichž vypadá vše „jako od ruky kreslené“, a nepoužívat třeba vizuální editor rozhraní. U „kresby rukou“ totiž zůstanete myšlenkami soustředění na princip a nebudete řešit detaily vzhledu; jakmile byste udělali návrh třeba v Delphi, snadno sklouznete k tomu, že začnete zarovnávat prvky, hrát si s jejich rozmístěním na ploše, ladit mezery mezi boxy a dělat další podobné věci. Pokud bude maketa vypadat příliš „jako hotová aplikace“, začnete se v týmu bavit o barvách a „tohle bych dal o tři pixely výš“, místo toho, abyste se bavili o funkci.

Stejně tak není dobré připravovat maketu webu přímo v HTML a CSS. Jednak se hned na začátku zamotáte do stylování prvků, a jednak vám bude líto pak celý kód zahodit a nakódovat design naostro („a nešlo by jen nastylovat tu maketu?“)

Zmíněný nástroj od Balsamiq dokonce umožňuje hotovou maketu vyexportovat a překonvertovat do aplikace v Adobe AIR, která vypadá stále jako od ruky nakreslená, ale lze klikat na tlačítka, listovat seznamy a přepínat volby. Pokud to chcete ukázat šéfovi, klientovi nebo kolegům, je taková živá maketa mnohem lepší než série obrázků.

Když si na maketě ujasníte, co všechno tam tedy nezbytně musí být a jak to má fungovat, je čas na vytvoření prototypu. A opět platí: Prototyp nemusí být perfektní. Nemusí mít design od předního studia ani rozhraní navržené odborníkem na použitelnost. Důležité je zpracovat kvalitně podstatu nápadu a nebabrat se s podružnostmi.

Na vytvoření prototypu je ideální nějaký RAD nástroj, kde si „naklikáte“ kostru aplikace s minimem námahy, a můžete se místo ladění CRUD operací nebo tabulkových výpisů věnovat podstatným věcem. Můžeme sem započítat Adobe AIR, MS Visual Studio (v Express verzi zdarma) nebo i RadPHP. Velmi dobrou službu poskytnou nástroje jako Django nebo Rails, v nichž lze snadno vygenerovat („naklikat“) většinu oné „provozní omáčky“, jako je adminské rozhraní, routování požadavků, databázový model a jeho provázání s databází apod. Pomocí těchto nástrojů vytvoříme rychle velmi slušnou a kvalitně nakódovanou kostru aplikace, do níž zasadíme srdce – náš nápad.

Velmi dobré rady k tomu, jak přeměnit nápad ve fungující webovou aplikaci, přináší článek o Scuku, resp. celý seriál Scukařina.

Výhodou Djanga, Rails a podobných frameworků je to, že jejich kód je natolik slušný, že jej můžeme bez obav použít k produkčnímu nasazení. Jediné, na co se musíme soustředit, je zpracování vlastní myšlenky – právě díky takovému frameworku na to budeme mít čas.

Na prototypu poměrně dobře uvidíte, co je potřeba dodělat hned do první verze a co počká, co není nezbytně nutné mít, či na čem by se vývoj zadrhl. Je lepší oželet funkci, jejíž vývoj by trval dva týdny, a místo toho mít o týden víc času na doladění podstatných věcí a o týden dřív spustit hotovou aplikaci.

Navíc si u prototypu uděláte opravdovou analýzu problému. Teorie sice říká, že analýza má být předem, ale mnozí vývojáři budou z praxe spíš souhlasit s tvrzením Davida Grudla: „Nejlepší analýzu programu uděláte tak, že ho naprogramujete.“ Pokud jste si udělali prototyp, máte analýzu toho podstatného za sebou.

Závěr

Nápad je skvělá věc. Ale sám o sobě, nerealizovaný, je bezcenný (jeden příklad za všechny: Nový Hledač). Pokud chcete s nápadem uspět, musíte jej realizovat, není jiné cesty. Při realizaci mějte na paměti, že fungující věc brzy je vždy snáze prodejnější než špičkové, dokonalé a excelentní dílo za dva roky, pokud všechno dobře půjde, nedojdou peníze a neudělá to někdo dřív.

Pamatujte na pravidlo známé z open source: Release early, release often. Při vývoji webů vlastně ani neexistuje alternativa. Chcete-li uspět, udělejte svůj nápad a nabídněte ho lidem. A udělejte to co nejdřív (ale zase ne tak rychle, abyste odflákli funkčnost). Existují nástroje, co vám pomůžou, ale musíte jim vyjít vstříc.

Pokud budete věřit, že si všechno musíte naprogramovat sami, a svět pak ocení váš špičkový výkon, skončíte velmi pravděpodobně v půlce cesty, bez prostředků, s miliónem krásných řádků kódu, které nebudou naprosto k ničemu, a s jedním zabitým nápadem.

Máte tipy na dobré zdroje informací a rad pro takové situace? Podělte se s ostatními v diskusi pod článkem!

Komentáře

Subscribe
Upozornit na
guest
33 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
honzamac

Miluji články na zamyšlení, jako ty o Stránkování, Snížení bounce rate, Wysiwyg … jen tak dál!

A tento tomu dal korunu, že bych konečně realizoval své nápady?

cb

Tak si prostě sedni a udělej to. Já to udělal, vyplatilo se.

Riny

Hlavně zase nezapomenout na jiný článek (cca rok – dva starý), aby se do toho člověk nepustil opravdu hned, ale nechal pár dní na uzrání a na to, aby si ujasnil, co to má být (a ne „bude tam všechno!“) pro koho to má být (ne „někdo se najde“) atd. (Jen taková náhodná myšlenka, sám jsem nic nedělal :3.)

denzil

Díky za článek. Něco takového u nás docela chybělo. Já bych měl ještě tip na Y Combinator: http://ycombinator.com/ – je to firma zabývající se podporou takových projektů. Ve zprávách co tam mají se dá docela často narazit na různé rady a tipy co a jak dělat nebo čemu se vyhnout, pokud se chcete pustit do podnikání s nějakým vlastním nápadem.

JS
Oldřich Vetešník

Opět pěkný článek, díky. :) Railsy jsou na tohle fajn, dokonce lze předělat ten jejich scaffold generátor, který generuje docela dost zbytečného balastu a je lepší to mít někde v helperu, ušetříte tím potom spoustu času při refaktorování. Výhoda je, že to je víceméně hned funkční, nevýhoda je, že pokud jste v tom nikdy nedělali, bude vám chvíli trvat, než to rozchodíte/pocho­píte, a za tu dobu už jste mohli mít třikrát naklikaný nějaký ten mockup nebo wireframe.

ruka

Děkuji za zajímavý a inspirující článek. Řekl bych, že spousta zde uvedených rad platí obecně a ne jen u webu. Ještě jednou díky za ukázání nového pohledu na věc.

marek-atlas

Super článok, presne toto som si potreboval prečítať :) dakujem.

Neddy

Já mám taky svůj nápad, abych ho ale mohl rozjet, musím rozjet 4 propojené weby, které budou používat společnou obsahovou základnu. Naprogramovat to sám? Na to nemám. Jednak nejsem tak znalý programátor, druhak u toho nedokážu sedět hodiny denně, a taky potřebuju nějaké peníze. Moje nápady by začaly vydělávat až tehdy, když se rozšíří. A makat rok na něčem a nemít z toho ani korunu? No, nevím, co by mě živilo, když by díky dennímu programování (spíš učení se programovat) na práci při studiu už opravdu čas nezbyl. A brát si půjčky rozhodně nechci.

Jediné, co mě nejvíce motivuje k realizaci, je to, že já sám bych tyto weby potřeboval. A i několikrát denně. Šetřily by mi čas. A pokud letos (už čekám 2 roky) nenajdu někoho, kdo by do toho se mnou šel, nápad dám volně na internet. Ať to už konečně někdo realizuje. Sice z toho nebudu mít peníze, ale aspoň mi takové stránky nebudou chybět a budu je moct využívat… chci je, potřebuju je.

Bohužel to nejde udělat tak, že bych to udělal nejdřív jen jednoduše, a pak doplňoval funkčnost. To by to nikdo nechtěl používat, ani já ne. Už jsem to zkoušel a používání bylo spíš utrpením… takže tudy cesta nevede.

Oldřich Vetešník

Docela by mě zajímalo, o co jde, ne že bych chtěl nápad ukrást, na to mám málo času :), ale nejlepší projekty jsou ty, který aktivně používá ten, kdo je vymyslel/vyrobil.

erasmus

Jsem přesvědčen, že všechno se dá zjednodušit.

Neddy

Dá. Ale dnes tu máme aplikace jako Facebook apod., lidé si zvykli na pohodlné ovládání a chytré funkce. A web, který se funkčností nebude podobat moderním webům, nemá šanci. Jak jsem psal – už jsem to zkoušel vytvořit jednoduše. Ale mě samotného nebavilo ten web používat, protože to neumělo to, co jsem potřeboval nejvíce – a to je samozřejmě nejtěžší na realizaci.

snehuliak

Clanok je super, aj ja zvyknem stracat cas zbytocnymi detailami a niekedy hlupostami. (ako citam root.cz co ale v tomto pripade neplati)

Komentar ku komentaru:
Facebook != „pohodlné ovládání a chytré funkce“ – stravil som hodinu kym som pomohol znamemu vyriesit problem preco sa jeho spravy nezobrazuju vsetkym ale iba jemu – Facebook je na mna asi prilis chytry, alebo cielova skupina je ina…

Kit

Přesně o tom je článek. Pokud mám nápad, je nutné udělat prototyp. Klidně i jen pro sebe. Jinak ten nápad nic neznamená a zůstane dál jen nápadem.

tiso

Ešteže sa je na čo vyhovoriť…

keff

Nebuďte Hejl :) – get lean!

nishkam

Ano, ano rychle neco spustit – to je takovy Zuckerberguv pristup.
Na druhou stranu… znam par projektu, ktere byly spusteny rychle a zplacane narychlo. Ze zacatku se rozjely ale po nejake dobe se ta rychlost zpomalila a cim dal vice se zpomalovala. Nakonec je nikdo nechtel dal vyvijet, kdo by se hrabal v hromade blbeho kodu. Majitel vetsinou neni ochotny investovat do re-kodovani, pouze do pridani dalsi funkcionality. Navrh databaze nebyl optimalni a jeho zmena zase vyzadovala dalsi velke investice.

IMHO dulezita je rovnovaha mezi rychlosti a zdravym technickym zakladem. Jsem ochotny delat kompromisy, kt. se tykaji funkcionality, ale zadne kompromisy, co se tyce kvalitniho navrhu databaze a funkcniho jadra systemu.

Peter Polák

Bez urážky, ale ty si ten článok nepochopil. Urobiť „niečo“ a nasadiť to do prevádzky nemusí znamenať zbastliť to quick & dirty. Znamená to vybrať z množiny celej tej fantasticky vymyslenej funkcionality to jadro, ten úplný základ; ten urobiť poriadne a profesionálne a ponúknuť ho ľuďom.

A potom máš pár rokov času na dorábanie toho zbytku.

Michal Zahradnicek

Veľmi dobrý článok – povzbudil ma… ďakujem.

„Pokud budete věřit, že si všechno musíte naprogramovat sami, a svět pak ocení váš špičkový výkon, …..“

Kedysi som presne tomuto veril a všetko som si robil sám. Potom som prišiel na to, že je to strata času a začal som využívať dostupné knižnice(JQuery a pod).

Ale aj tak som stále presvedčený o tom, že je dobré si veci na určitých vrstvách programovať. Zdá sa mi totiž, že človek hlúpne keď iba spája kusy kódu, prípadne si funkcionalitu nakliká.

ufak

Proč o mě píšete? Nejdřív o mě psali na http://agile.dzone.com/news/ideas-without-action-are a ted zase vy. Vždyt uz jsem zacal, ne? Trochu. Někdy…

Cituji nadpis clanku „Ideas without action are called dreams
“ – plati to pro vsechno v zivote. Muzu si hyckat napady, muzu si namlouvat, jak jsem tvorivy. Ale nemam vic nez ty napady. A i ty, kdyz je nazpisu, se ztrati v dejinach.

Tak to je i s nejakou znalosti. Treba programovani nebo nejaka technologie – dokud mi nefungujou aspon tri veci, tak to neumim.

P.S.: Proc me neustale napadalo ze mluvite o mych napadech anebo o novem vyhledavaci? Nejdriv zkusim prototyp a pak semram o milion. I kdyz on tvrdi, ze je potreba zaindexovat dost velky vzorek.

cb

No tak už konečně začněte. Rok přešel a furt nikde nic.

Saljack

A co dělat s tím, když něco vymyslíte představíte to světu a někdo váš nápad ukradne a zdokonalí. Dá se proti tomu nějak bránit?

keff

Kdyz uzivatele chteji jeho implementaci a ne tu vasi, tak jaky zjevnejsi dukaz byste chtel o tom na cem z dvojice napad-implementace zalezi vic:).

Viz treba syncplicity vs dropbox: http://www.quora.com/Dropbox/Why-is-Dropbox-more-popular-than-other-tools-with-similar-functionality/all_comments/Isaac-Hall

imploder

Myslím, že Saljack naráží na přístup „co nejdřív to zprovoznit v základní podobě a nabídnout lidem“ – tj. že nápad už z toho bude zjevný a půjde to vyzkoušet používat, ale bude to potřebovat ještě hodně dodělat. V takovém okamžiku opravdu může někdo přijít, sebrat nápady, dodělat jenom ten zbytek a nabídnout lepší službu. Může tak přebrat uživatele původnímu autorovi, i když bez něj a jeho nápadů by neměl nic.

gofry

To sa určite stať môže, ale je to vždy lepšie ako nápad nerealizovať vôbec. To máš totiž 100% šancu, že neuspeje.

Satai

V takovem pripade ma puvodni autor smulu. Na druhou stranu: mel naskok a tak k te smule musel pridat i neco chyb, ktere ho o ten naskok pripravily.

uf

tak to bylo s PC

keff

… ještě mě napadlo – to, že někdo ‚ukradl a zdokonalil‘ nápad úpravy jídla nad ohněm, byl taky pěkný podraz: kvůli té zlé konkurenci teď máte v kuchyni troubu a indukční vařič místo díry s ohořelými kameny, a ‚ten chudák, co to přece všechno vymyslel,‘ zůstal hlady :)))

sono

na toto mam oblubenu hlasku… aky je rozdiel medzi tym, ze mas nerealizovany napad v hlave a tym, ze ho niekto zrealizuje bez teba ?
Okrem toho, ze mozes byt nasrany, ze ti to niekto ukradol mas v zasade rovnake h…o

Kit

Už jsem viděl hodně realizovaných nápadů, které mě napadly dávno předtím, ale nikomu jsem o nich neřekl a ani je nerealizoval. Takto můžu být naštvaný akorát na sebe.

Od jisté doby své nápady, o kterých vím, že je nezrealizuji, rozdávám na potkání.

PhoeniX

článek je pěkný…ale nejvíce mě zaujal návrh z kancelářských potřeb :o)

Juraj

Hlavne za pripomenutie „publish early“… u mna sa to vlieklo 3 roky, az teraz som sa rozhodol zverenit svoj projektik: http://simpleshell.com/

Martin

Balsamiq trochu používám, ale nějak nemůžu přijít na to jak tu maketu vyexportovat, aby byla interaktivní.

Enum a statická analýza kódu

Mám jednu univerzální radu pro začínající programátorty. V učení sice neexistují rychlé zkratky, ovšem tuhle radu můžete snadno začít používat a zrychlit tak tempo učení. Tou tajemnou ingrediencí je statická analýza kódu. Ukážeme si to na příkladu enum.