Přejít k navigační liště

Zdroják » Různé » Můj názor: Proč IT není pro každého

Můj názor: Proč IT není pro každého

Články Různé

Někdy nám ajťákům připadá, že náš obor je lehký, a vše se dá naučit.

Nálepky:

Tento článek původně vyšel na webu IT efektivně.

Někdy nám ajťákům připadá, že náš obor je lehký, a vše se dá naučit. Kamarád, co programuje v Javě, věří tomu, že do jeho oboru nejsou silné bariéry vstupu, neboť přeci programování je tak jednoduché. Já zase podvědomě věřím tomu, že správa serverů a vůbec Linuxu je ohromně jednoduchá. Ovšem, když jsem zkusil programovat v Javě, tak jsem se sice něco naučil, ale prostě úroveň kamaráda, co už programuje aktivně 10 let, je mi na míle vzdálená. Stejně tak kamarád, co programuje a přitom aktivně dělá v Linuxu, nemá žádné zkušenosti s návrhem infrastruktury, přičemž mě to přijde tak jednoduchoučké, že bych to mohl skoro dělat i ze spánku.

Předurčí vás historie k úspěchu?

Nebudu vám lhát, když mi bylo tak 13, půjčil jsem si v knihovně knížku o binární logice a vůbec programování. Už v 10 letech jsem měl první počítač (Didaktik Gama), a tuším že ve 12 jsem byl členem elektronického kroužku. V 17 jsem začal psát články pro PC World, a pořídil si modem. V 18 nebo 19 jsem dělal jednoduché webovky, a dokonce jsem vyhrál v soutěži o nejlepší webové stránky první cenu od UPC (na rok internet zdarma, počítač a foťák, cca věci v hodnotě 30.000,-). Poté jsem začal pracovat, a nedlouho potom jsem se naučil plynně anglicky v Británii. Dostal jsem na starost datové centrum, a když jsem dělal v druhé práci, tak se mě ptali, jak je možné, že jsem tak mladý.

Kdybych to vzal kolem a kolem (dnes mi je 30 let), tak od doby, co jsem získal první počíta, už uplynulo 20 let. Nemusíte být génius na to, abyste se za 20 let stali v něčem dobří, úplně postačí fakt, že jste vytrvalí. Když jsem začínal na různých brigádách, tak jsem samozřejmě mnoho věcí zkazil, a tuším že když mi bylo 16 nebo 17, tak si mě tehdy najala jedna firma na letní brigádu, abych jim spravoval síť. Důvod? Chtěl jsem tehdy kilčo na hoďku a jejich externí administrátor chtěl 500 Kč / hodina. Byl jsem prostě laciný.

Druhý den ve firmě jsem instaloval toner do tiskárny Canon, a stejně jako u tiskáren typu HP jsem sloupl ochranný proužek. Problém byl ten, že u toneru v HP se sloupával před vložením do tiskárny, u toneru Canon po vložení do tiskárny. Výsledek mého snažení? Vymaloval jsem celou kancelář tonerem, sice ve firmě byly slyšet jisté nadávky, ale toto jsem přežil bez úhony. Další můj pokus majitele firmy ale rozzuřil, měl jsem tehdy plno energie a elánu a byl jsem velmi pracovitý. Takže jsem během 10 minut stihl aktualizovat všechny antiviry ve firmě a nastavit automatické aktualizace. AVG to tehdy nemělo zřejmě moc otestované a výsledek byl, že všechny počítače skončily modrou smrtí ihned po jejich nabootování – 20 lidí si tehdy mohlo tak leda vařit kafe a já vůbec neměl potuchy, co dělat dál, protože všichni na vás začnou řvát, ať to rychle opravíte a vy s tím nemáte žádné zkušenosti a jste jenom ve stresu. Co si dobře pamatuji, tak v té společnosti moje brigáda rychle skončila.

A takovýhle zkušeností na brigádách bylo povícero. Samozřejmě dnes, dneska by se mi něco takového nestalo. Přesně naopak, zkušenosti s administrací mám takové, že společnosti, kde jsem pracoval, jsem spíše z problémů vysekával. Například dneska už vím, že když děláte změny na infrastruktuře, na které visí byznys a můžete klidně způsobit výpadkem škodu i 1 mil. Kč za hodinu, tak je prostě děláte mimo pracovní dobu. Někde si to také otestujete apod.

Po letech mi to přijde úplně jasné jako spousta věcí. Když vyjde dneska někdo ze školy, tak možná taky ovládá ten Linux, ale o tom, jak ho má nasazovat a nad čím přemýšlet, prostě moc neví. A upřímně, vzali byste si do firmy člověka, který dělá za ½ platu, ale možná vám to celé shodí na hodinu a vy na tržbách tratíte třeba mega? Jak moc výhodné vám toto přijde?

U programování je to obdobné

Víte, když se bavím se zkušenými programátory, zjistil jsem jednu zajímavou věc, oni dělají něco, co vás žádná knížka ani škola nenaučí. Oni než si sednou a začnou patlat kód, oni si nejdříve velmi dobře promyslí, čeho vlastně chtějí docílit, navrhnou si základní struktury kódu, databáze a všechno si připraví. Toto zkonzultují, a teprve, když mají jasno, co programovat, tak začnou programovat. Kupodivu toto v kurzech o programování nenajdete. Na to jsou totiž potřeba zkušenosti. Je tak úplně nemožné naučit se programovat profesionálně za pár měsíců. I když pro profesionálního programátora je navržení architektury aplikace hračka a nevidí na tom nic těžkého, pro vás to může být úplně stejně nepřekonatelný úkol.

Když jsem se já doučoval programování, měl jsem velké oči s tím, že se to dá zvládnout naučit jako libovolnou technologii, ale ono je to mnohem širší než se zdá, a trvalo by to roky než bych se profesionálně naučil programovat. Přičemž když tohle řeknu svému kamarádovi – profesionálnímu programátorovi, tak jemu připadá, že si z něj dělám srandu, protože pro něj jsou jisté věci úplně jasné. Jako třeba analýza složitosti apod. Přeci jenom je rozdíl, jestli spuštění programu trvá 10 000 let nebo 3 vteřiny, a ano, takovýhle je rozdíl mezi profesionálním a amatérským programátorem.

Co se moc neví o učení

Nemůžete se učit IT 8 hodin denně, 5 dní v týdnu, protože prostě neudržíte pozornost, a když si ty informace nevyzkoušíte, tak je zapomenete. Reálný čas, který můžete věnovat učení, je 1-2 hodiny denně. Takže naučení se nové technologie nějakou chvíli trvá. Znám spoustu lidí, co jsou ochotni na něčem makat 10, 12 i 14 hodin denně, ale po týdnu to vzdají! Problém IT je ten, že zde je všechno hodně dlouhodobé, a na to většina lidí prostě nemá trpělivost.

I v dnešní době – a to možná více než kdy jindy, je velký hlad po odbornících a trpělivých lidech. Opravdu pokud se budete snažit, můžete se dostat do IT, ale nepočítejte s tím, že to bude zadarmo. Spousta lidí v IT vidí jenom ty velké peníze, ale málokdo již ty časové investice, který každý z nás v oboru musel obětovat.

Komentáře

Subscribe
Upozornit na
guest
5 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Marek Sirkovský

V tomhle IT není vyjímka. A to o tom „think before you code“ jsem četl už ve spoustě knih či blog – to taky není žádný tajný poznatek, který získáš roky praxe. Praxí získáš jen nutkavý pocit se tímto pravidlem řídit:)

KarelI

Prijde mi podezrele, ze se vas kamarad – profi programator – divi, ze trva dlouho se to naucit. Ja si docela uvedomuju, ze o programovani, navrhu, testovani atd. vim tolik, ze to pri vysokem nasazeni zabere minimalne nekolik mesicu to vsechno pobrat. Jelikoz v tom hrajou velkou roli i zkusenosti, tak to bue spis na nekolik let.

Co se tyce „think before you code“, to ma docela omezene pouziti. Kdyz navrhujete ohromnou aplikaci na ktere zacne okamzite makat 20 lidi, tak to nejaky smysl ma, kdyz implementujete knihovnu podle nejakeho RFC apod., tak take, ale pokud budete sam delat z niceho novy program, tak byva lepsi proste sednout a zacit psat. Mnohem rychleji se to dostane k testerum/zakaznikum, rychleji muzete reagovat na pripadne upresneni pozadavku a ty pozadavky se tak jak tak budou menit. Ten program pak prochazi obvyklym cyklem – navrh, vyvvoj, opravy, predelavky. Tomu se nevyhne sebelepe navrzena aplikace, ale pokud tento cyklus drzite uz od zacatku, tak vam to muze prinest nejake vyhody. Navic se nejspis vyhnete overengineeringu, ktery muze byt stejne nevyhodny jako nedostatecny navrh.

Dor

Živím se programováním a proto se považuji za profesionála. Také mi přijde pocitově přijde, že to není žádná věda, ale je pravda, že kolem sebe vidím, že ne všichni to zvládají úplně samozřejmě a hlavně se nezajímají o to, jak to dělat lépe. Jinak sednout a psát kód bez rozmyslu může být pro některé programátory pohodlnější ale pro investora to bude vždycky dražší způsob. Nic proti scrum a iteracím, ale i tam musím před každým úkolem dobře rozmýšlet. Napsat, že „think before code“ má omezené použití, mi přijde zavádějící.

Radim
 Reálný čas, který můžete věnovat učení, je 1-2 hodiny denně

Souhlasím. Možná i třeba o hodinu nebo maximálně 2 navíc. Ale pamatuju na vysoký, když jsme začínali s cpp a vícevlaknovým programováním, tak to bylo klidně i víc jak 10h denně. Ať už tím, že to pro mě bylo něco uplně nového, neuměli to vysvětlit polopaticky, nebo mojí pomalostí. Dost mě to odradilo a dnes už si „programuju“(čti patlám) web nebo hry pro radost.

LEFTforHOPE

Ja mam na toto trosku podobny nazor i kdyz se mirne neshodnu s tim ze na programovani staci 1-2 hodin denne… Je mi 28 a programuji tak nejak od 14ti, blbost. Tomu musi dat clovek cely zivot, aby se nekam Dostal a i kdyz se nekam dostane mozna mu prijde ze to stale neni ono. 7 let jsem programoval v Ceske firme, nasledne chytl lano do Nemecka a je to zase o necem jinym. To ze si sednu a neco si pripravim a pak udelam je sice fajn, ale ja programuji pro lidi a i kdyz neco vymyslim, musim to 10X konzultovat a beztak dostanu uplne neco jineho a jsem opet nazacatku. To neni o nejake zkusenosti s programovanim, ale o vseobecne znalosti urcitych procesu a k tomu to programovani.

Tot muj nazor.

Enum a statická analýza kódu

Mám jednu univerzální radu pro začínající programátorty. V učení sice neexistují rychlé zkratky, ovšem tuhle radu můžete snadno začít používat a zrychlit tak tempo učení. Tou tajemnou ingrediencí je statická analýza kódu. Ukážeme si to na příkladu enum.