Přejít k navigační liště

Zdroják » Různé » Git fork synchronizace

Git fork synchronizace

Články ‐ ‐ Různé ‐

Už po několikáté jsem musel vzpomínat, jak správně synchronizovat forknutý repozitář z GitHubu. Znáte to také? Nejspíš ano. Pojďme si postup připomenout společně.

Nálepky:

Text vyšel původně na webu autora.

Proč je synchronizace potřeba?

V případě, že se jedná o jednorázovou kontribuci, není potřeba synchronizaci řešit. Postup je většinou následující:

  1. Fork původní repozitory.
  2. Klon forknuté repozitory.
  3. Lokální změny a push do forknuté repozitory.
  4. Pull request do původní repozitory.
  5. (Případně) Opakování kroků 3-4.
  6. Akceptace pull requestu.
  7. Dobrý pocit. 😀 😎

Pokud se ale vaše kontribuce opakuje, už je potřeba synchronizaci řešit, protože pokud jste si pro přispívání nevybrali mrtvý (anebo hodně stabilní) projekt, tak na původním repo probíhá aktivní vývoj a během doby, kdy probíhal proces vývoje a akceptace vašeho prvního pull requestu, už tam nejspíš někdo nakomitoval další změny.

Jak vypadá proces synchronizace ?

V následujícím obrázku přibyly k výše popsanému postupu dva nové kroky: 5. fetch a 6. push. To je právě ona synchronizace.

V obrázku pak už chybí další, cyklicky se opakující kroky, tj. pro druhý pull request by ještě přibyl krok 7. pull request, pro třetí pull request by to byly kroky 8. fetch + 9. push + 10. pull request atd.

Schéma synchronizace mezi Git repozitory

Jak se to dělá v Gitu?

Předpokládám, že fork už máme udělaný. Pro potřeby tohoto příkladu použiju jako původní repozitory gruntwork-io/terratest, kterou mám forknutou jako sw-samuraj/terratest.

(Všechny následující příkazy si můžete bez obav pouštět u sebe lokálně. Pouze pokud byste chtěli zkusit i push, tak si samozřejmě musíte udělat svůj vlastní fork.)

Nyní si uděláme klon forknuté repo:

git clone git@github.com:sw-samuraj/terratest.git

a vypíšeme si výchozí seznam remote repozitory:

$ git remote -v
origin	git@github.com:sw-samuraj/terratest.git (fetch)
origin	git@github.com:sw-samuraj/terratest.git (push)

Přidání původního repozitory

Původní repozitory – většinou nazývanou upstream – přidáme příkazem:

$ git remote add upstream git@github.com:gruntwork-io/terratest.git

Opět si vypíšeme seznam remote repozitory a vidíme, že máme dvě:

  • origin je náš nový fork.
  • upstream je původní repozitory,
$ git remote -v
origin	git@github.com:sw-samuraj/terratest.git (fetch)
origin	git@github.com:sw-samuraj/terratest.git (push)
upstream	git@github.com:gruntwork-io/terratest.git (fetch)
upstream	git@github.com:gruntwork-io/terratest.git (push)

Stažení změn z původního repozitory

Samotná synchronizace se skládá ze čtyř kroků:

  1. fetch změn v původní repozitory (upstream).
  2. checkout lokálního branche, kam chceme změny zpropagovat.
  3. merge daného upstream branche.
  4. push do forknuté (origin) repozitory.
$ git fetch upstream
$ git checkout master
$ git merge upstream/master
$ git push

Je jen na vás, jestli vaše změny uděláte před nebo po merge z upstream repozitory. Dobré pravidlo je udělat synchronizaci před zahájením práce na novém pull requestu.

A to je vše. Happy contributing!

Komentáře

Odebírat
Upozornit na
guest
3 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů
Harvie.CZ

Proc misto fetch+checkout+merge neudelat proste pull? Podle me to bude mit stejnej efekt.
Jeste je teda potreba rict, ze po merge i pull muze bejt obcas potreba commit, pokud se tam resil nejakej konflikt…

Jan Trejbal

Dobrým pravidlem je mít co pull request to (feature) branch. Potom je kontrola příchozích změn zbytečná, protože není třeba.

Rok po Shai-Hulud: co se změnilo na npm a co musíte udělat do ledna

Před rokem začal registrem npm procházet samošířící červ Shai-Hulud. Od té doby se útoky na dodavatelský řetězec JavaScriptu staly pravidelnou záležitostí a npm postupně přepisuje pravidla publikování. Projdeme, co se za ten rok stalo, jak dnes bezpečně publikovat balíček, co musíte stihnout do ledna 2027 a jak se bránit jako uživatel balíčků.

Vercel zrychlil směrování v CDN. Překvapivě pomohly menší bloky

Vercel zrychlil směrování v CDN tím, že začal načítat víc dat najednou. U velkých webů mu po každém nasazení scházely v cache údaje o mnoha jednotlivých cestách, takže je musel opakovaně dohledávat. U nových bloků metadat Vercel naměřil o 91 % kratší dobu tohoto hledání v 99. percentilu. Cesta k výsledku ale vedla přes nečekané zjištění: příliš velký blok se při vyřizování požadavků nevyplatil.

GraphQL: Alternativa k REST API zblízka

Když se dnes navrhuje nové API, většina vývojářů automaticky sáhne po RESTu. Je to pochopitelné: REST je jednoduchý, dobře zdokumentovaný, podporují ho všechny jazyky a frameworky a většina z nás s ním pracuje léta. Přesto se v posledních letech stále častěji objevuje otázka, zda je REST vždy tou nejlepší volbou. Nejčastěji zmiňovanou alternativou je GraphQL, dotazovací jazyk pro API, který vznikl ve Facebooku a který dnes používají firmy jako GitHub, Shopify nebo Netflix.