Kaskádové styly doprovázejí naše stránky již půl druhé dekády. Za ta léta jsme si stačili velmi dobře všimnout jak jejich nesporných výhod, tak i nevýhod, které především kodérům znesnadňují práci. Pojďme takové klacky pod nohama zdolat, projít si třeba jarní LESS a nadechnout se opět čerstvého kodérského vzduchu.
Jak bylo na virtuální konferenci FOSDEM.
Jak je to s přístupností mobilního menu z klávesnice? Používáte odkazy “více” a “zde”? Znáte rozdíl mezi aria-label, aria-labelledby a aria-describedby? Je PDF strojově čitelný formát z pohledu zákona o přístupnosti?
Posledních pár let mě baví se zabývat bezpečností aplikací. Čistě technicky. A když člověk tyhle věci implementuje, dostane se k zajímavým problémům, které by ho ani nenapadly. A tak se stalo, že jsem se dostal k proxy. Jako slepý k houslím.
Škoda, že ta historie je tendenční
Myšlenku CSS nadnesl Nor Lie.
CSS jako první implementoval Microsoft v Internet Exploreru 3.
V té době ještě W3C nevydala žádný standard ani standard CSS ani neexistoval. Ba dokonce ani W3C v té době netušila, že nějaký CSS bude mít vůbec pod palcem.
W3C se pak svezla na vlně plivání na Microsoft a schválně navrhovala CSS styly tak a řadu vlastností aby byly byť jen drobně nekompatibilní s Internet Explorerem a to přečasto tam, kde kromě nenávisti k Microsoftu to nemělo žádný důvod.
W3C pak svou aroganci předvedla ještě několikrát. Například v CSS 1 je napsáno, že gramatika CSS se nebude v budoucích verzích měnit, aby se hned v příští verzi drobně pozměnila.
Díky svým naschválům se pak Microsoft rozhodl, že počká až se blbci ve W3C vybouří se svých pubertálních žertíků a tím si W3C efektivně zajistilo 10 let odkladu v nějaké jednotné kaskádovací implementaci.
To je podstatně přesnější a méně tendenční historie začátků CSS, která vysvětluje základní principy a historii začátku.
Re: Škoda, že ta historie je tendenční
Tak se nám tu sešly dvě historie, jedna tendenční a druhá ještě víc.
Re: Škoda, že ta historie je tendenční
Ponkrac musi mit pravdu, rekli mu to hvezdy.
Re: Škoda, že ta historie je tendenční
http://www.w3.org/Consortium/Member/List
Re: Škoda, že ta historie je tendenční
Implementace CSS v MSIE 3.0 byla strašná. V roce 2000 jsem dělal jeden firemní web, MSIE 5.0 byl na svém vrcholu, Netscape skomíral a slibný projekt Mozilla někde ve verzi M14. Byl to první projekt ve kterém jsem opustil klasický tabulkový design a vrhnul se na free-cool-in CSS.
Tehdy jsem narazil na problém, protože půlka té fimy používala MSIE 3.0 (což mě ani ve snu nenapadlo). A použití kaskádních stylů způsobilo, že stránka v MSIE 3.0 se rozsypala do horní části obrazovky a byla naprosto nečitelná… Stížnosti uživatelů se naštěstí vyřešili upgradem prohlížeče :)
Druhý problém na který jsem tehdy v té firmě narazil a na který jsem byl upozorňován vícero uživateli bylo, že stránka neobsahovala něco jako tlačítko „ODEJÍT“ a to uživatele mátlo…
Re: Škoda, že ta historie je tendenční
Bože, tlačítko „Leave the page“! To byly časy!
Diky
Velmi pekne shrnuti.
Re: CSS preprocesory: méně psaní, vyšší efektivita
O zvýšení přehlednosti několikanásobným zanořením stylů bych se sice hádal, ale možnost používat konstanty a makra je skvělá vychytávka, to mi v css vždycky chybělo.
Re: CSS preprocesory: méně psaní, vyšší efektivita
To zanořování může být dobré proti hloupým chybám – např. selektor
#id .trida .trida2 h1, h2dělá pravděpodobně něco jiného, než autor zamýšlel.dovolil bych si upřesnit
věta „nalezení vhodného překladače pro konkrétní jazyk není leckdy jednoduché. Po GitHubu jsou sice k nalezení desítky různých implementací, ale jen málokterá je opravdu kvalitní nebo udržovaná“ neplatí zdaleka obecně.
Například v Ruby, a konkrétně v RoR, nasazení Sass obnáší dopsání řádku » gem „sass“ « a změnou koncovky souborů .css na .sass. S tím že v nadcházející verzi Rails lze první krok již vynechat (Sass je default). Less se v ruby/rails světě moc nepoužívá, pokud vím.
Problém Less oproti Sass je údajně ten, že Less není čistý superset css (=v některých mezních případech nestačí přjmenovat .css na .less). A includování preprocesoru na client-side taky není ideální řešení.
Taky bych doplnil, že tento týden vyšla nová verze sass s některými zajímavými pokročilejšími možnostmi.
Přání
Rád bych si přečetl i praktické zkušenosti a dojmofakta z používání preprocesorů… Kdyby redakce dostala takovýto článek, prosím neodmítat! :-)