Přejít k navigační liště

Zdroják » Webdesign » CSS pravidla any-pointer a any-hover

CSS pravidla any-pointer a any-hover

Články Webdesign

CSS pravidla @media any-pointer a any-hover slouží k detekci přesnosti a typu ovládání. Ukážeme vám, jak na ně.

Text vyšel původně na webu autora.

Kromě toho, že se koncová zařízení pro prohlížení webových stránek liší rozměry obrazovky (například od cca 4″ mobilů po 50″ televize), odlišují se také způsobem ovládání. Zjednodušeně se weby ovládají:

  • myší,
  • dotyky prstů,
  • dotykovým perem (stylusem)

Některá zařízení navíc umožňují způsoby ovládání kombinovat – typicky notebooky s dotykovou obrazovkou nebo tablet s připojenou myší.

Pro případné odlišení ovládacích prvků pomocí CSS v závislosti na schopnostech ukazatele byla zavedena @media pravidla any-*.

Test podpory

Podpora v prohlížečích any-pointer a any-hover k dnešnímu dni:

Samostatná živá ukázka – rozlišení dotykového zařízení a ovládání myší. (V podporovaných prohlížečích budou některá z políček zelená v závislosti na dostupných způsobech ovládání.)

Zápis

@media (any-hover: hover) {
  /* zařízení je schopno :hoveru */
}

Pravidla any-* se dělí na hover (najetí) a pointer (ukazatel).

any-hover

První pravidlo dokáže detekovat, jestli je zařízení schopno :hoveru.

@media (any-hover)
Zařízení dokáže nějak hover vytvořit.
@media (any-hover: none)
Hover není podporován.
@media (any-hover: on-demand)
Hover je možné vyvolat, byť komplikovanějším způsobem. Typicky mobilní prohlížeče vyvolávají :hover po delším podržení prstu.
@media (any-hover: hover)
Zařízení nemá žádný limit ve vyvolávání hoveru. Typicky počítač/notebook/tablet s myší.

any-pointer

Pravidlo any-pointer slouží k vytvoření podmínky na přesnost ukazatele.

@media (any-pointer)
Zařízení má nějaký ukazatel.
@media (any-pointer: coarse)
Přesnost ukazatele není nic moc (coarse je anglicky hrubý). Týká se zejména ovládání prsty u dotykových obrazovek (mobily, tablety, …).
@media (any-pointer: fine)
Ukazatel je velmi přesný. Typicky ovládání myší na desktopu/notebooku.

hover

Existuje ještě pravidlo hover bez any:

@media (hover: hover) {
    /* primární ovládání umí hover (myš/touchpad) */
}

@media (hover: none) {
    /* primární ovládání neumí hover (dotyková obrazovka) */
}

Dle specifikace by hover mělo znamenat, že primární ovládání umí hover, zatímco any-hover, že nějaký způsob ovládání umí hover.

V praxi se mi nepodařilo zpozorovat rozdíl.

Detekce dotykové obrazovky

Asi nejzajímavější využití any-hover a any-pointer je detekce dotykového způsobu ovládání, které je jinak obtížně proveditelné.

Jde sice provést něco jako:

if ('ontouchstart' in window) {
  // podporuje dotyky
}

Ale to skončí positivně i na noteboocích s dotykovou obrazovkou, kde je připojena myš / dostupný trackpoint nebo touchpad.

Detekovat :hover by se zase nabízelo například při onmousemove. Tuto událost ale z důvodů kompatibility provádějí i dotyková zařízení. Při tapnutí se vyvolají následující události v uvedeném pořadí:

  1. touchstart
  2. touchmove
  3. touchend
  4. mouseover
  5. mousemove
  6. mousedown
  7. mouseup
  8. click

Nabízí se tak pro určení hoveru na stránce poslouchat pohyb myši (mousemove) a v případě, že nejde o pohyb mezi touchstart a click, považovat zařízení za schopné hoveru.

Detekce

Samostatná živá ukázka – detekce podpory dotyků a hoveru v JavaScriptu.
Hlavní problém této detekce je v tom, že se provede až v okamžiku, když návštěvník pohne myší.

Další odkazy

 

Komentáře

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hlasů

Proč vám model napíše Python, i když jste si řekli o Rust

AI
Komentáře: 0
Výkonnostní propast mezi Pythonem a ostatními jazyky se za poslední rok a půl skoro zavřela. Dnešní modely zvládají Rust i Go srovnatelně dobře. Když jim ale volbu necháte, sáhnou stejně po Pythonu. A u knihoven je to ještě výraznější: mezi funkčně srovnatelnými balíčky je až 84procentní rozdíl v kvalitě generovaného kódu. Proč to tak je a co s tím.

WP2Shell: Kritická hrozba pro samotné jádro WordPressu. Útočníci mohou získat kontrolu nad webem

Zranitelnost ve WordPressu není žádná novinka. Kdo provozuje weby postavené na této platformě, ví, že bezpečnostní záplaty chodí prakticky pořád. O to větší pozornost by měla vzbudit chyba, u které nic z toho neplatí. A přesně takový je případ zranitelnosti, která dostala přezdívku wp2shell. potřeb. Zranitelný kontaktní formulář, děravý e-shopový plugin, opomenutá kontrola oprávnění v nějaké obskurní rozšiřující knihovně – to je denní chleba každého, kdo sleduje bezpečnostní feedy. Zpráva „nová chyba ve WordPress pluginu“ má tak nízkou informační hodnotu, že ji většina lidí přejde bez mrknutí oka.

Mýtus jedné aplikace: proč PWA nenahradí vývoj pro každou platformu

PWA mohou webu přidat ikonu na ploše, fungování bez připojení, notifikace a některé systémové funkce. Nejsou ale cestou k jednomu klientu pro všechny platformy. Vyplatí se tam, kde se lidé k webu vracejí a ocení okamžitý vstup z odkazu. Jakmile aplikace musí spolehlivě běžet na pozadí nebo fungovat stejně na každém zařízení, bývá vhodnější nativní řešení.