…aneb Lightbox implementovaný na dva způsoby. Ukážu vám dvě implementace notoricky známého widgetu Lightbox. Ta první je maximálně naivní, ta druhá sofistikovaná. Obě jsou postavené nad Google Closure Library, což ale není to podstatné. Podstatné je, jak jsou napsané.

Před tři čtvrtě rokem, v prosinci 2010, jsme si na stránkách Zdrojáku představili CoffeeScript – nový jazyk, postavený nad JavaScriptem, který akcentuje třídy, lambda funkce a podobné rysy. Pojďme se podívat, jak se za tu dobu CoffeScript ujal (či neujal) a jak se proměnilo jeho vnímání.

Páteční odlehčení v podobě osobních subjektivně komentovaných tipů na více či méně vývojářské čtení dnes připravil Daniel Steigerwald, enfant terrible mezi českými JavaScriptaři, známý např. jako autor mapového rozhraní a API Atlasu či jako autor článků o JavaScriptu.

V předchozích článcích na téma objektově orientovaného programování v Javascriptu jsme probrali způsoby, jak k objektům v JS lze přistupovat a řekli jsme si, jaký způsob je přijatelný a proti kterým lze mít výhrady. Na závěr se podíváme, jak se k problému staví ostatní javascriptové knihovny a jak řešit OOP efektivně.

V předchozím článku jsme si ukázali, jak se v Javascriptu řeší zapouzdření a objekty, ukázali si nejčastěji používané postupy a vysvětlili si, proč jsou špatné. V dnešním pokračování si ukážeme, jak se dědičnost v Javascriptu implementuje správně, pomocí prototypů.

Jak funguje objektově orientované programování v Javascriptu? Má Javascript třídy nebo nemá? Jak se implementuje dědičnost? Na tyto otázky si odpovíme v sérii článků, a ukážeme si, že Javascript je flexibilní, objektově orientovaný jazyk, vhodný nejen pro rychlé prototypování, ale i pro vývoj složitých aplikací.