Před časem se mě jeden z autorů ptal: „A co jsou vlastně čtenáři Zdrojáku zač?“ Zhruba víme, pro koho Zdroják děláme a na jaké čtenáře cílíme, ale zajímalo by nás (nejen redakci, ale i autory), jestli se míjíme, nebo jestli se nám daří oslovovat opravdu ty, pro něž píšeme. Nějakou představu máme z komentářů, ale pokud je čtete (nebo dokonce píšete), tak víte, že píše jen malá část čtenářů, a mezi nimi dominují ti, kterým se něco nelíbí – spokojený čtenář nenapíše. Ale říkali jsme si, že by spokojený čtenář mohl aspoň kliknout v anketě… Nebojte se, nemusíte vyplňovat žádné formuláře ani jméno, uděláme to jako sérii běžných anket. Sice nic nevyhrajete, ale taky po vás nebudeme chtít žádné složitosti, takže doufáme, že obrázek bude přesnější než ten, co si děláme z mailů a komentářů. Pojďme na to.

Věk, vzdělání, znalosti…

Většinou začínají podobné dotazníky otázkou na věkovou skupinu. Věk je ale u vývojářů hodně relativní veličina – někdo v pětatřiceti stále píše v BASICu i PHP skripty, jiní v osmnácti píší skripty tak, že si v nich člověk s chutí počte před spaním. Zeptejme se tedy jinak:

Zaměření

Vývoj webu není čistě programátorská záležitost. Na vývoji webu se podílí několik profesí, které jsou leckdy od programování hodně vzdálené. Zkuste se v další anketě zařadit do kategorie, která je vám nejbližší (a nemusí to být to, co máte v pracovní smlouvě, ani to čemu věnujete nejvíc času – zkrátka to, co je vám nejbližší, co děláte nejraději či co byste rádi dělali):

Cesta

Někdo dělá to, co chtěl dělat už ve škole. Jiný vystuduje nějaký obor a věnuje se mu třeba jen proto, že zrovna na tom oboru bylo volno. Další vystudují obor, kterému se pak nikdy nevěnují. Co vy? Jak jste se dostali k tomu, co děláte?

Práce

Někdo má vývoj webu jako práci, někdo jako hobby, někteří šťastlivci mají práci jako hobby… Někdo je zaměstnanec, někdo pracuje sám na sebe, jiný si přivydělává při studiu – ale na to se ptát nebudeme. Zeptáme se co děláte, ale jinak:

Technologie a postupy

Otázka používaných technologií je spíš programátorská či kodérská. Ptát se, jestli píšete v PHP5.1 nebo PHP5.2 nebo v Pythonu či ve Visual Cobolu a jestli dáváte přednost HTML před XHTML asi nemá smysl. Proto se zeptáme obecněji:

Průmyslová revoluce byla podmíněna zavedením přístupů, které bychom v IT nazvali „znovupoužitel­ností“ a „specifikacemi“. Přitom mnoho vývojářů a vývojářských týmů raději vytváří vlastní věci „na zelené louce“ a argumentují tím, že „cizí“ kód je pro ně nepřijatelnou závislostí. Ve filmu Trhák to říká postava zedníka Merunky: „Paní Hurychová, já, a to je moje zvláštnost, si maltu vždycky míchám sám!“ Kam se v přístupu k frameworkům, vzorům, knihovnám a dalšímu cizímu kódu řadíte vy?

Proč?!

Jsme na konci, čeká nás poslední otázka. A ta bude, přece jen, věnovaná Zdrojáku, a bude trošku vážnější.

Díky všem, kdo odpověděli, alespoň na kolik to šlo, seriózně. Výsledek si můžete prohlédnout a bude základem pro to, co bude redakce říkat našim autorům, až se budou ptát: „Hele, a co je to za lidi?!“ A já doufám, že budeme moci odpovědět: „Hele, jsou fakt milí a zajímají je nová témata…“