Přejít k navigační liště

Zdroják » Webdesign » CSS pravidla any-pointer a any-hover

CSS pravidla any-pointer a any-hover

Články Webdesign

CSS pravidla @media any-pointer a any-hover slouží k detekci přesnosti a typu ovládání. Ukážeme vám, jak na ně.

Text vyšel původně na webu autora.

Kromě toho, že se koncová zařízení pro prohlížení webových stránek liší rozměry obrazovky (například od cca 4″ mobilů po 50″ televize), odlišují se také způsobem ovládání. Zjednodušeně se weby ovládají:

  • myší,
  • dotyky prstů,
  • dotykovým perem (stylusem)

Některá zařízení navíc umožňují způsoby ovládání kombinovat – typicky notebooky s dotykovou obrazovkou nebo tablet s připojenou myší.

Pro případné odlišení ovládacích prvků pomocí CSS v závislosti na schopnostech ukazatele byla zavedena @media pravidla any-*.

Test podpory

Podpora v prohlížečích any-pointer a any-hover k dnešnímu dni:

Samostatná živá ukázka – rozlišení dotykového zařízení a ovládání myší. (V podporovaných prohlížečích budou některá z políček zelená v závislosti na dostupných způsobech ovládání.)

Zápis

@media (any-hover: hover) {
  /* zařízení je schopno :hoveru */
}

Pravidla any-* se dělí na hover (najetí) a pointer (ukazatel).

any-hover

První pravidlo dokáže detekovat, jestli je zařízení schopno :hoveru.

@media (any-hover)
Zařízení dokáže nějak hover vytvořit.
@media (any-hover: none)
Hover není podporován.
@media (any-hover: on-demand)
Hover je možné vyvolat, byť komplikovanějším způsobem. Typicky mobilní prohlížeče vyvolávají :hover po delším podržení prstu.
@media (any-hover: hover)
Zařízení nemá žádný limit ve vyvolávání hoveru. Typicky počítač/notebook/tablet s myší.

any-pointer

Pravidlo any-pointer slouží k vytvoření podmínky na přesnost ukazatele.

@media (any-pointer)
Zařízení má nějaký ukazatel.
@media (any-pointer: coarse)
Přesnost ukazatele není nic moc (coarse je anglicky hrubý). Týká se zejména ovládání prsty u dotykových obrazovek (mobily, tablety, …).
@media (any-pointer: fine)
Ukazatel je velmi přesný. Typicky ovládání myší na desktopu/notebooku.

hover

Existuje ještě pravidlo hover bez any:

@media (hover: hover) {
    /* primární ovládání umí hover (myš/touchpad) */
}

@media (hover: none) {
    /* primární ovládání neumí hover (dotyková obrazovka) */
}

Dle specifikace by hover mělo znamenat, že primární ovládání umí hover, zatímco any-hover, že nějaký způsob ovládání umí hover.

V praxi se mi nepodařilo zpozorovat rozdíl.

Detekce dotykové obrazovky

Asi nejzajímavější využití any-hover a any-pointer je detekce dotykového způsobu ovládání, které je jinak obtížně proveditelné.

Jde sice provést něco jako:

if ('ontouchstart' in window) {
  // podporuje dotyky
}

Ale to skončí positivně i na noteboocích s dotykovou obrazovkou, kde je připojena myš / dostupný trackpoint nebo touchpad.

Detekovat :hover by se zase nabízelo například při onmousemove. Tuto událost ale z důvodů kompatibility provádějí i dotyková zařízení. Při tapnutí se vyvolají následující události v uvedeném pořadí:

  1. touchstart
  2. touchmove
  3. touchend
  4. mouseover
  5. mousemove
  6. mousedown
  7. mouseup
  8. click

Nabízí se tak pro určení hoveru na stránce poslouchat pohyb myši (mousemove) a v případě, že nejde o pohyb mezi touchstart a click, považovat zařízení za schopné hoveru.

Detekce

Samostatná živá ukázka – detekce podpory dotyků a hoveru v JavaScriptu.
Hlavní problém této detekce je v tom, že se provede až v okamžiku, když návštěvník pohne myší.

Další odkazy

 

Komentáře

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Most Voted

Frugal computing: architektura pro dobu dražší infrastruktury

Vývojáři se naučili zrychlovat dotazy, přidávat cache, škálovat služby a hlídat účet za cloud. Frugal computing začíná o jednu otázku dřív: musí se výpočet, přesun dat, volání modelu nebo uložení vůbec stát? Rostoucí spotřeba datových center a nové evropské reportování ho posouvají do návrhu architektury, dřív než do závěrečné poznámky o udržitelnosti v prezentaci.

Odysseus: PewDiePie vydal open-source AI workspace, který běží na vašem vlastním hardwaru

AI
Komentáře: 0
Felix Kjellberg, youtuber se 110 miliony odběratelů, strávil rok učením se programovat a fine-tuningem vlastních AI modelů. Výsledkem je Odysseus – bezplatný, open-source workspace pro práci s umělou inteligencí, který neposílá žádná data do cloudu. Projekt má týden, přes 61 000 hvězdiček na GitHubu a znovu otevírá otázku, komu vlastně patří váš digitální kontext.

Když Git už nestačí: jak izolovat databázový stav pro pokusy AI agentů

Gitová větev vývojářům oddělí kód, ale databáze často zůstává společná. U AI agentů je to slabé místo: rychle spouštějí migrace, mění data a zkoušejí víc cest najednou. Databázová větev jim dá vlastní pracovní prostor, jenže tím práce nekončí. Ještě je potřeba řešit citlivá data, oprávnění, životnost větve i zbytek stavu aplikace.