Před rokem začal registrem npm procházet samošířící červ Shai-Hulud. Od té doby se útoky na dodavatelský řetězec JavaScriptu staly pravidelnou záležitostí a npm postupně přepisuje pravidla publikování. Projdeme, co se za ten rok stalo, jak dnes bezpečně publikovat balíček, co musíte stihnout do ledna 2027 a jak se bránit jako uživatel balíčků.
Vercel zrychlil směrování v CDN tím, že začal načítat víc dat najednou. U velkých webů mu po každém nasazení scházely v cache údaje o mnoha jednotlivých cestách, takže je musel opakovaně dohledávat. U nových bloků metadat Vercel naměřil o 91 % kratší dobu tohoto hledání v 99. percentilu. Cesta k výsledku ale vedla přes nečekané zjištění: příliš velký blok se při vyřizování požadavků nevyplatil.
Když se dnes navrhuje nové API, většina vývojářů automaticky sáhne po RESTu. Je to pochopitelné: REST je jednoduchý, dobře zdokumentovaný, podporují ho všechny jazyky a frameworky a většina z nás s ním pracuje léta. Přesto se v posledních letech stále častěji objevuje otázka, zda je REST vždy tou nejlepší volbou. Nejčastěji zmiňovanou alternativou je GraphQL, dotazovací jazyk pro API, který vznikl ve Facebooku a který dnes používají firmy jako GitHub, Shopify nebo Netflix.
Fragmentová cache je mnohem výkonnější, pro rozsáhlé weby. Když má člověk desítky tisíc stránek, nemá smysl je cachovat vcelku a po (třeba 10 minutách) cache komplet mazat, naopak cache funguje vždy na logické bloky (třeba „Nejčtenější články“), kde se namísto 10 SQL dotazů dělá jen jeden.
Nicméně toto je vždy implementačně závislé nejen na daném CMS, ale i na návrhu šablon. Je potřeba prostě dané stránce rozumět a cachovat správné fragmenty po správný čas, není to univerzální řešení.