Přejít k navigační liště

Zdroják » PHP » MODX – Základní terminologie aneb hodně štěstí

MODX – Základní terminologie aneb hodně štěstí

Články PHP

Jak umístit stránky na internet? Co je potřeba pro běh webové aplikace? Co je to hosting, doména, SQL databáze nebo zdrojový kód a kde je získat? Je vždy nutné za všechno platit? Kde hledat radu a pomoc? Odpovědi na tyto otázky nalezne čtenář v druhém díle seriálu článků o redakčním systému MODX.

Nálepky:

1. Úvod

Dřívě než se čtenář bude moci věnovat samotnému procesu instalace a tak „mít stránky na internetu“, měl by si nejprve zajistit takzvaný „hosting“ a k němu „doménu“ od poskytovatele těchto služeb. Aby se však mohl rozhodnout pro toho „správného“ a neplatil tak zbytečné výdaje, následuje shrnutí a vysvětlení nejdůležitějších termínů, se kterými se při přešení této problematiky může setkat.

I když se tvůrci redakčního systému MODX snaží každým dnem vytvořit opravdu kvalitní a uživatelsky přívětivou aplikaci, kterou mohou používat i lidé bez technického vzdělání, proces jeho umístění na internet se bez některých termínů neobejde. Ačkoliv běžní čtenáři serveru zdrojak.cz patří do skupiny lidí, pro které je tato terminologie denním chlebem, pokusí se seriál článků držet stejné filosofie jako MODX a podat pomocnou ruku i těm, kteří dosud žádné webové stránky neprovozují.

2. Hosting

Pro zjednodušení lze chápat hosting jako takový počítačový hard-disk umístěný na internetu někde na serveru, kam si jeho vlastník může nahrát svá data (texty, obrázky, …). Na rozdíl od běžného hard-disku umí hosting „interpretovat“ zdrojové kódy redakčního systému (jinými slovy způsobí, že se na internetu zobrazí aplikace namísto hromady písmenek zdrojového kódu). Hostingů existuje více druhů, ale pro začínajícího čtenáře bude pravděpodobně nejvhodnější a zároveň i nejlevnější takzvaný „webhosting“, jelikož je od samého začátku připraven pro běh webových aplikací a jeho správa je v rukou poskytovatele. Navíc bývá zvykem, že v případě obtíží je možné poskytovatele požádat o pomoc. Pro běh redakčního systému MODX je důležité si při pořizování hostingu zkontrolovat, že umí pracovat s technologií PHP, což se čtenář obvykle dozví na stránkách provozovatele. Důležité je si neplést „hosting“ s termínem „housing“, který se v nabídkách také vyskytuje. V případě nejistoty je možné požádat poskytovatele hostingu o vyjádření k požadavkům na redakční systém MODX.

Jednou ze zajímavých možností je služba MODX Cloud, která zdarma nabízí hosting pro zkušební účely a případně placený hosting s odbornou podporou, na kterém je MODX rovnou předinstalován. Jelikož se však jedná o zahraniční službu, je podpora v anglickém jazyce.

3. Doména a IP adresa

Když si čtenář pořídí hosting, získá obvykle e-mailem „přístupové údaje“, jejichž součástí je číselná internetová adresa, takzvaná „IP adresa“ (například 217.31.55.88 přísluší serveru zdrojak.cz), díky které se k němu může připojit a nahrávat na něj svá data. Pamatovat si však takovou adresu je přinejmenším nepohodlné. Určitě by bylo pohodlnější mít snáze zapamatovatelnou adresu, něco jako www.zdrojak.cz, díky které by se mohl čtenář připojit ke svému hostingu. Takové adrese se odborně říká „doména“. Stejně jako existuje adresa domu v ulici, která se lépe pamatuje než GPS pozice, která je možná přesnější, je doména tím s čím běžní uživatelé internetu přichází častěji do styku. Správná konfigurace domény, respektive jejích „DNS záznamů“, patří mezi relativně odborné znalosti. Pro neodborného čtenáře by mělo stačit, že základní konfigurace bývá u webhostingů nastavena automaticky správně a není ji tedy potřeba měnit (tedy za předpokladu, že si čtenář pořídí webhosting s doménou u stejného poskytovatele).

Jednotlivé hostingy i domény jsou poskytovány s různou cenovou politikou a rozdíl může být i několikanásobný. Proto se opravdu vyplatí věnovat výběru trochu času. Naštěstí je možné si na internetu vyhledat „srovnání cen hostingů“, případně „srovnání cen domén“, a vybrat si nejvhodnější variantu. Jak už to bývá, nemusí být vždy nejlevnější varianta tou nejvhodnější, a proto je dobré si vždy přečíst zkušenosti na některých odborných diskusích nebo se zeptat na doporučení či vysvětlení jednotlivých parametrů. Vždy je však možné si doménu i hosting přenést k jinému poskytovateli, a tak když je čtenář nespokojený se svojí prvotní volbou, může požádat jiného poskytovatele o pomoc při migraci.

Existuje i varianta, kdy si může čtenář pořídit hosting i doménu zdarma například za umístění reklamy na své stránky. To se hodí obzvláště na začátek, aby si čtenář vyzkoušel vše potřebné, ale pro profesionální webovou prezentaci s vysokou očekávanou návštěvností se to obvykle nehodí. Pokud však chce čtenář provozovat osobní stránky nebo blog, stačí vyhledat na internetu „hosting a doména zdarma“.

4. MySQL databáze

Další věc, kterou by si měl čtenář opatřit pro běh redakčního systému MODX, je „MySQL databáze“, do které si aplikace ukládá svá data. Naštěstí bývá tento typ databáze běžnou součástí snad všech webhostingů a obvykle je „v ceně“ tedy zdarma, a nebývá tak nutné pro její pořízení vykonávat další kroky. Přístupové údaje pro MySQL databázi bývají součástí emailu zaslaného při objednání respektive zaplacení hostingu.

5. Zdrojový kód a Open source

Dalším termínem, který se hodí znát, je „zdrojový kód“. Jedná se o soubory obsahující velké množství textu v programovacím jazyce, které se po nahrání na hosting promění v aplikaci. Běžný čtenář jejich obsahu naštěstí rozumět nemusí.

Některé společnosti pronajímají své redakční systémy a webové aplikace na svých serverech a jejich uživatel tak nemá přístup ke zdrojovým kódům. Může se to zdát pohodlné, ale díky tomu není možné přejít ke konkurenci. Takovému přístupu se říká „closed source“. Oproti tomu však existují redakční systémy jako MODX, které nabízí své zdrojové kódy veřejně a zcela zdarma. Takovému přístupu se analogicky říká „Open source“.

Použití takových aplikací se však stále řídí „Licenční politikou”, která může uživatele omezit v užití kódu například jen pro soukromé a „nekomerční“ použití. Také však existují takzvané „svobodné licence“, které umožňují uživateli kódu vydaného pod takovou licencí s ním nakládat „svobodně“. MODX je vydán právě pod takovou svobodnou licencí GNU GPL v.2.

6. Nahrání zdrojových kódů na internet

Jelikož je hosting umístěn na internetu a aby na něj bylo možné nahrát zdrojové kódy, vznikly různé „komunikační protokoly“ a aplikace, které je ovládají. Takové aplikace vypadají podobně jako správce souborů (například Průzkumník nebo Nautilus), který čtenář běžně používá při práci se soubory na svém počítači. Nejčastějším protokolem bývá FTP, ale stále častěji se objevuje i bezpečnější protokol SCP. Existují programy jako Cyberduck nebo WinSCP, které podporují všechny tyto protokoly a jsou tak univerzálním nástrojem pro práci se soubory na hostingu. Po jejich instalaci v nich stačí vytvořit nové spojení na základě „přístupových údajů“, které čtenář získá při objednávce, respektive prvním zaplacení hostingu. Bližší informace, jak navázat spojení a nahrát soubory na hosting, nalezne čtenář v dokumentaci k vybranému programu, případně může požádat o pomoc poskytovatele hostingu nebo se zeptat v diskusních fórech.

Někteří poskytovatelé nabízejí také „webové rozhraní“ pro nahrání souborů, ale jejich užití bývá značně omezené a nepohodlné. Jejich užití bývá nejčastěji pro nahrání několika málo souborů (jako například nových fotek), ale není potřeba se s nimi seznamovat, jelikož redakční systém MODX umožňuje nahrání nových souborů na server díky svému rozhraní přímo při editaci dokumentů.

7. Databázový klient

Snad posledním termínem, který je vhodné zmínit, je „databázový klient“, což je aplikace, díky které je možné pracovat s daty v MySQL databázi. To se hodí v případě, že si bude chtít čtenář udělat zálohu svých stránek, což je i jeden z doporučených kroků při aktualizaci redakčního systému MODX. Aplikací tohoto druhu existuje nepřeberné množství a na rozdíl od „webového rozhraní pro nahrání souborů“ bývá „webové rozhraní pro práci s databází“ výrazně lepší a přehlednější. Obvykle bývá poskytováno spolu s hostingem a není proto nutné se poohlížet po jiném řešení.

Mezi nejlepší webová rozhraní pro práci s databází patří bezesporu Adminer od českého programátora Jakuba Vrány. Práce s databázovým klientem však může mít fatální následky, a je proto vhodné dbát zvýšené opatrnosti a dělat jen ty úkony, kterými si je čtenář jistý. Obvykle bývá poskytovatel hostingu schopen vytvořit zálohu databáze na základě požadavku klienta a případně vrátit stav databáze z takové zálohy, a tak se čtenář s touto aplikací nemusí vůbec setkat.

8. Shrnutí

Na začátek je to možná mnoho termínů, ale v důsledku se nejedná o nic složitého a na internetu je mnoho lidí, kteří jsou schopni a ochotni poradit. Vždy je tedy možné se obrátit s prosbou o pomoc například na chat české skupiny MODX, na poskytovatele služeb, které si chce čtenář objednat a nebo které si již zaplatil, případně na různá diskusní fóra.

Další díly seriálu provedou čtenáře jednotlivými kroky instalace a konfigurace včetně video ukázek, a tak se není potřeba obávat, že by nepochopení některého z předchozích termínů bylo velikým problémem.

Komentáře

Subscribe
Upozornit na
guest
5 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
janek.wagner

„Na rozdíl od běžného hard-disku umí hosting „interpretovat“ zdrojové kódy redakčního systému (jinými slovy způsobí, že se na internetu zobrazí aplikace namísto hromady písmenek zdrojového kódu).“

5o

Tiež som čumel o čom vlastne tento článok je :) Hodně štěstí aneb rovno to vzdajte.

vladimir.polak85

je tohle jeste zdrojak?

Jirka Kosek

ne, tohle je interpretovaný zdroják na hostingu :-)

kaktuss

Aká je vlastne cieľová skupina Zdrojáku?
Stále som mal pocit, že ktokoľvek sem príde hľadať informácie, mal by mať minimálne obsah tohto článku v malíčku.

V prenesenom význame by som to prirovnal k vysokoškolákovi, ktorý príde omylom do škôlky a teta učiteľka mu začne ukazovať, kde má skrinku a hračky. ;-)

Enum a statická analýza kódu

Mám jednu univerzální radu pro začínající programátorty. V učení sice neexistují rychlé zkratky, ovšem tuhle radu můžete snadno začít používat a zrychlit tak tempo učení. Tou tajemnou ingrediencí je statická analýza kódu. Ukážeme si to na příkladu enum.