Nejprve mi dovolte připomenout dva důležité termíny: autentizace a autorizace. Pod autentizací se rozumí přihlašování uživatelů, tedy proces, při kterém se ověřuje, zda je uživatel opravdu tím, za koho se vydává. A při autorizaci se zjišťuje, zda má již autentizovaný uživatel dostatečná oprávnění pro přístup k určitému souboru či pro provedené nějaké akce. Což si probereme právě dnes.

Autorizace se může v Nette Framework vyhodnocovat na základě členství uživatele v určitých skupinách či přidělených rolích. Začněme ale od úplného začátku.

Triviální autorizace

Zopakuji, že autorizace předpokládá předchozí úspěšnou autentizaci, tj. že uživatel je spolehlivě přihlášen. U jednoduchých webů s administrací, do které se přihlašuje jen jeden uživatel, je možné jako autorizační kritérium použít metodu isAuthenticated(), kterou znáte z minula. Řečeno srozumitelnějším jazykem: jakmile je uživatel přihlášen, má veškerá oprávnění a naopak.

// use NetteEnvironment;

$user = Environment::getUser();

if ($user->isAuthenticated()) { // je uživatel přihlášen?
        deleteItem(); // pak má k operaci oprávnění
} 

Autorizace na základě rolí

Jemnější řízení oprávnění nabízí tzv. role (nebo též skupiny). Každému uživateli hned při přihlášení přiřkneme jednu či více rolí, ve kterých bude vystupovat. Role mohou být pojmenovány například admin, member, guest apod. Upravíme autentizační handler z předchozího dílu tak, aby při úspěšném přihlášení předal identitě i aktuální roli uživatele:

class MyAuthenticator extends Object implements IAuthenticator
{

  public function authenticate(array $credentials)
  {
    ...
    $row = dibi::fetch('SELECT realname, password, role FROM users WHERE login=%s', $username);
    ...
    return new Identity($row->realname, $row->role); // vrátíme identitu včetně role
  }

} 

Druhý parametrem konstruktoru Identity je buď řetězec s názvem role, nebo pole řetězců – rolí.

Jako autorizační kritérium nyní použijeme metodu isInRole(), která prozradí, zda-li uživatel vystupuje v dané roli:

$user = Environment::getUser();

if ($user->isInRole('admin')) { // je uživatel v roli admina?
        deleteItem(); // pak má k operaci oprávnění
} 

Výhodou a smyslem rolí je nabídnout přesnější řízení oprávnění, ale zůstat nezávislý na uživatelském jméně.

Ještě musím zmínit jednu důležitou věc. Jak už totiž víte, po odhlášení uživatele nemusí dojít ke smazání jeho identity. Tedy i nadále metoda getIdentity() vrací objekt Identity, včetně všech udělených rolí. Nette Framework vyznávající princip „less code, more security“, kdy méně psaní vede k více zabezpečenému kódu, nechce nutit programátora všude psát if ($user->isAuthenticated() && $user->isInRole('admin')) a proto metoda isInRole() pracuje s efektivními rolemi. Pokud uživatel je přihlášen, vrací se role udělené v autentizačním handleru, pokud přihlášen není, má virtuální roli guest.

Autorizační handler

Představuje nejjemnější možné řízení oprávnění. Autorizační handler je objekt implementující rozhraní NetteSecurityI­Authorizator. To má jedinou metodu isAllowed() s úkolem rozhodnout, zda má daná role povolení provést určitou operaci s určitým zdrojem. Rámcová podoba implementace vypadá takto:

require 'Nette/loader.php';

// pokud používáte verzi pro PHP 5.3, odkomentujte následující řádek:
// use NetteObject, NetteSecurityIAuthorizator;

class MyAuthorizator extends Object implements IAuthorizator
{
        public function isAllowed($role = self::ALL, $resource = self::ALL, $privilege = self::ALL)
        {
                return ...; // vrací bool
        }
} 

A následuje příklad použití:

$user = Environment::getUser();

// zaregistrujeme autorizační handler
$user->setAuthorizationHandler(new MyAuthorizator);

if ($user->isAllowed('file')) { // má uživatel oprávnění ke zdroji 'file'?
        useFile();
}

if ($user->isAllowed('file', 'delete')) { // má uživatel oprávnění ke zdroji 'file' a operaci 'delete'?
        deleteFile();
} 

V tuto chvíli záleží čistě na vás, jak implementujete autorizační handler. Nicméně Nette Framework disponuje i jednou poměrně silnou předpřipravenou implementací.

Access control list

Jde o třídu NetteSecurityPer­mission implementující model Access control list. Práce s ní spočívá v definici rolí, zdrojů a jednotlivých oprávnění. Přičemž role a zdroje umožňují vytvářet hierarchie. Příklad:

// use NetteEnvironment, NetteSecurityPermission;

$acl = new Permission;

// definujeme role
$acl->addRole('guest');
$acl->addRole('member');
$acl->addRole('administrator', 'member');  // administrator je potomkem member

// definujeme zdroje
$acl->addResource('file');
$acl->addResource('article');

// pravidlo: host může jen prohlížet články
$acl->allow('guest', 'article', 'view');

// pravidlo: člen může prohlížet vše, soubory i články
$acl->allow('member', Permission::ALL, 'view');

// administrátor dědí práva od člena, navíc má právo vše editovat
$acl->allow('administrator', Permission::ALL, array('view', 'edit'));

// zaregistrujeme autorizační handler
Environment::getUser()->setAuthorizationHandler($acl); 

Na oprávnění se poté opět dotazujeme metodou isAllowed(), jak bylo ukázáno výše.

Pokračování příště

Abychom si mohli přihlašování uživatelů a ověřování uživatelských oprávnění vyzkoušet na funkčních příkladech, hodilo by se nám vytvořit a zprovoznit přihlašovací formulář. Příště se proto podíváme na tuto velmi silnou stránku frameworku a naučíme se tvořit neprůstřelné webové formuláře.

Autor článku je vývojář na volné noze, specializuje se na návrh a programování moderních webových aplikací. Vyvíjí open-source knihovny Texy, dibi a Nette Framework a pravidelně pořádá školení pro tvůrce webových aplikací, které od podzimu 2009 nabídne kurz vývoje AJAXových aplikací.