Text vyšel původně na autorově blogu.

Jak hluboko půjdeme?

• Doporučím vám dávat prvku <button> přednost před tlačítky v <input>.
• Upozorním, že prvek <a> stylovaný jako tlačítko vždy nemusí být dobrý nápad.
• Nakonec společně zjistíme, že <button> je vlastně univerzální interaktivní prvek.

Začneme ale u samotné HTML značky.

Prvek BUTTON

Specifikace uvádí, že <button> reprezentuje tlačítko, jenže definice tlačítka je širší, než bychom mohli čekat.

Nespornou výhodou prvku <button> je jeho párovost. Můžeme do něj vložit libovolný text, který zároveň slouží jako jeho popis (label). Můžeme do něj vložit libovolnou HTML strukturu.

Atributem type="" můžete tlačítku vnutit různé vzorce chování:

• <button type="submit"> nebo <button> – odesílá formulář
• <button type="reset"> – resetuje hodnoty ve formuláři
• <button type="button"> – nedělá nic

Poslední typ neodešle formulář, takže mu můžete přidávat nejrůznější funkce. Rozdíl mezi odesílacím a neodesílacím tlačítkem je patrný také v mé další ukázce. cdnp.io/e/VrZJwX

To, že type="button" nic nedělá, neznamená, že nic neumí. Má vlastnosti, které jiným HTML prvkům chybí. Za chvilku se k nim dostaneme. Nejprve ještě k sesterské značce <input>.

Proč prvek BUTTON a ne INPUT?

Známe přeci <input type="button"> nebo jiné s hodnotami image, submit a reset v atributu type="". Proč tedy <button>?

Protože je univerzální a snadněji se styluje.

Do prvku BUTTON můžete vložit další element

Prvek pojme skoro jakoukoliv HTML strukturu:

<button>
  <img src="icon.svg" alt="">
  Tlačítko <em>s důrazem</em>
</button>

Přesněji řečeno: Pojme jakékoliv značky, které popisují text v odstavci (tzv. Phrasing Content). Takže <svg>, <img> nebo dokonce <iframe> je povolený. <p>, <div> nebo <h1> naopak zakázaný.

<input> přijímá pouze textové hodnoty nebo obrázek, který je ovšem dneska kvůli přístupnosti už dost krajní možností.

Můžete používat pseudotřídy :before a :after

Tohle bychom s <input> jako nepárovou značkou opět nemohli:

button:before {
  background: url(icon.svg)
}

Nicméně pozor na velké aktivní plochy. Jak uvádí Bohumil Jahoda, větší plochy pseudotříd nejsou aktivní ve Firefoxu. kod.djpw.cz/mckc

Problémy se starými Explorery, spíše pro zajímavost

S <button> se pojily nějaké problémy v Internet Explorerech verzí 6-9. Zejména pak v situacích, když jste textovou hodnotu uvedenou v <button>chtěli poslat na server. Mě osobně to nevadí, protože to je velmi vzácný scénář a protože už i staré Explorery jsou dnes druh velmi vzácný, až vyhynulý. Problémy se starými Explorery přesně popisuje Bohumil Jahoda, ale nenechte se jimi odradit.

Nepleťte si tlačítko s odkazem

Odkaz (link) specifikace definuje jako interaktivní odkaz na interní nebo externí zdroj. Prostě kotva uvnitř dokumentu nebo odkaz na jinou adresu. Plně mu odpovídá prvek <a>.

Odkaz má kromě toho speciální chování v prohlížečích. Jejich obsah lze pomocí drag’n’drop přemístit jinam. Některé prohlížeče po najetí myši ukazují cílovou adresu. Poslední specialita je možnost otevřít cílovou adresu v novém okně pomocí klávesové zkratky nebo z kontextové nabídky. Někteří také tvrdí, že je jim vyhrazený kurzor v podobě ruky (cursor:pointer), ale s tím já se neztotožňuji. „Pracičkový“ kurzor se dnes na webech široce používá pro zvýraznění aktivních elementů a je to zažitá věc.

Tlačítko (button) je naproti tomu prvek, který po aktivování vyvolává akci uvnitř aktuální stránky. Plně mu odpovídá element <button>.

Pokud tedy prvek vyvolává akci, ale nemění lokaci, je správnější použít značku <button>.

Neznamená to však, že byste měli pro všechny komponenty rozhraní s vizuálem tlačítka používat zásadně jen <button>. Občas je kvůli jednotnosti rozhraní potřeba odkaz nastylovat vizuálem tlačítka.

Znamená to především, že byste neměli používat prvek <a> tam, kde je významově vhodnější tlačítko. Prostě pro akce, které nemění URL prohlížeče. Neměli byste dělat ošklivárny tohoto typu:

<input type="text">

<a href="#" class="button">
  Tlačítko pro ovládání inputu
</a> 

Nebo takhle: Když už to udělat potřebujete, měli byste přidat všechny očekávané funkce tlačítka.

Odkaz s vizuálem tlačítka: na co všechno myslet?

Pojďme si to ukázat na příkladu. Předpokládeme, že se jedná z významového pohledu o tlačítko, tedy nepřecházíme na novou URL. Pojďme to zkusit udělat špatně, odkazem:

<a href="#" class="button">
  Problémové tlačítko
</a>

Prvek bude mít díky třídě vizuál tlačítka. Čtečky dávají prvku <a> jiný význam než prvku <button>. Proto bychom museli přidat WAI-ARIA roli pro tlačítko:

<a href="#" class="button" role="button">
  Problémové tlačítko
</a>

Ale je tu i další problém: Odkaz není na rozdíl od tlačítka možné v prohlížečích aktivovat mezerníkem. Tlačítko má být aktivovatelné mezerníkem i enterem, odkaz jen enterem. Více o tom píší třeba na MDN.

Jak to vyřešit? Mohlo by vás napadnout třeba zanoření nativních prvků:

<a href="#">
  <button>
    Problémové tlačítko
  </button>
</a>

Jenže to dobře fungovat nebude. Při ovládání z klávesnice musí uživatel zápasit se dvěmi zaměřeními, s dvojitým focusem. Nebude pro něj snadné vybrat ten správný.

Zkusme tedy další pokus s odkazem. Hlídání stisknutí mezerníku musíme ošetřit Javascriptem:

<a href="#" role="button" class="btn btn-secondary"
  onkeypress="if(event.keyCode==13){alert('Ahoj!')};
  onclick="alert('Ahoj!')">
    Problémové tlačítko
</a>

Můžete si to zkusit na Codepenu: cdpn.io/e/eExXmy.

A teď úplná prasárna: prvek SPAN jako tlačítko

Existence ARIA role="button" by mohla napovídat, že bychom snad měli možnost udělat tlačítko z čehokoliv, třeba z prvku <span>:

<span role="button">
  Tlačítko prasátko
</span>

Je to samozřejmě blbost. Pojďme si na tabulce ukázat, jaké všechny funkce jsou skryté v prvku <button> a které prvky <span> ani <a> nemají.

Do vytvoření tlačítka pomocí jiných prvků než <button> se proto ideálně nepouštějte.

Paul J. Adam píše i o dalších věcech, které se mi sem nevešly. Cituji:

There’s a lot to consider when making a custom button control fully accessible with an experience equal to a native button. You need tabindex=0, role=button, onkeydown, .keyCode == 13, .keyCode == 32, event.preventDefault(), and extra CSS to make it look like a real button.

Ano, sémanticky správné tlačítko totiž vypadá úplně jednoduše:

<button>
  Správné tlačítko
</button>

Jak navíc ve své skvělé knize píše Heydon Pickering, jen tlačítko udělané z prvku <button> je – a teď cituji – „resizable, translatable, focusable, interoperable, stylable, restylable, maintainable, mutable, simple“.

A jak za chvilku uvidíte, používat pro prvek <button> označení „tlačítko“ trochu zavání podceňováním.

Značka BUTTON jako univerzální iteraktivní prvek

Button je zaměřitelný a aktivovatelný dotykem, myší i z klávesnice. To je věc, kterou potřebujeme fakt často. Co třeba akordeony a další rozklikávací rozhraní?

Aktivační prvek akordeonu je totiž významem typické tlačítko:

<h3>
  <button 
    aria-expanded="false" aria-controls="collapsible-0">
    Rozklikávač
  </button>
</h3>

<div id="collapsible-0" aria-hidden="true">   
  <p>Rozklikávaný obsah…</p>
</div>

Příklad s akordeonem jsem si vypůjčil z ukázek Heydona Pickeringa.

Další možnosti jsou vidět na webu Inclusive Components. Jednou z nich je stylování vlastních přepínačů – dvoupolohových tlačítek:

<span id="notify-email">
  Notify by email
</span> 
<button role="switch" 
  aria-checked="true" aria-labelledby="notify-email">
  <span>on</span>
  <span>off</span>
</button>

Vidíte, že pomocí atributu role="" měníme význam tlačítka na „přepínač“. Věnujte prosím pozornost i dalším atributům začínajícím slovem aria-.

Takovéto prvky v rozhraní jako běžná tlačítka nevypadají, přesto u nich může být prvek <button> díky svým vlastnostem velmi užitečný.

Vzpomeňte si na něj až budete nějakou takovou komponentu stylovat. <a>pro tlačítka používejte jen tam, kde se to významově hodí. Jiné elementy nejlépe vůbec pro tlačítka nevyužívejte.