„Manifest softwarového řemesla“ a varování před přebujelým programátorským egem vzbudilo před týdnem na těchto stránkách intenzivní diskusi. Mnozí komentátoři psali, že myšlenka „cechovního uspořádání“ není zas tak špatná – přitom, když se nad tím zamyslíme, jde o jasnou výzvu právě k vám, čtenářům.

Možná znáte výrok: „Vesmír existuje, jen když se na něj někdo dívá“. Mottem dnes popisované novinky – Page Visibility API – by mohla být parafráze tohoto výroku, nějak takto: „Stránka pracuje, jen když si ji někdo prohlíží“. Jak to celé funguje a jaký to má praktický význam? Ukážeme si v článku.

Ve světě nových webových technologií se nashromáždilo zase několik drobností a novinek, o nichž jsme na Zdrojáku nepsali. Teď je vhodná příležitost to trochu napravit a na některé se podívat. Začneme datovými URL, které sice nejsou až taková novinka, ale někteří webdesignéři a kodéři o nich stále nevědí.

Je programování víc umění, nebo spíš dělnická profese? Nebo má programátor nejblíž ke zručnému řemeslníkovi? Lehce provokativním pohledem komentuje Dan North „Software Craftmanship Manifesto“, polemizuje s jeho závěry a cíli a vyzývá: Pojďme vymyslet „programátorské řemeslo“, s učením, mistry a s žebříčkem dovedností.

Před nedávnem ohlásila Mozilla projekt „Boot to Gecko“ (B2G), jehož výsledkem by měl být kompletní a soběstačný operační systém pro web – tedy jakási obdoba ChromeOS. V článku na webu Mozilla Hacks odkrývá Robert Nyman některé detaily tohoto projektu, především o co má jít a jaké jsou priority vývoje.

Tutoriály vysvětlující, jak psát grafické aplikace v Javě, nám radí, abychom zabezpečili, aby se veškerý kód týkající se grafiky prováděl ve vláknu obsluhujícím frontu událostí. Výklad pak ilustrují na jednoduchých příkladech, které budou vždy fungovat. V tomto článečku bych se chtěl podrobněji podívat na jednu takovou nestandardnost.

Agentura Dobrý web realizovala rozsáhlý průzkum chování uživatelů českého internetu, jehož smyslem bylo zjistit jejich zvyklosti, preference a úroveň povědomí o základních prvcích na webové stránce. Z výsledků průzkumu pak vznikl následující seznam doporučení pro tvůrce webů.

Teoretických rad na téma „jak zrychlit server“ nalezneme všude dost. Horší to bývá s praktickými články, kde by lidé popisovali, co pro zrychlení udělali, proč a s jakým výsledkem. Jednu takovou „případovou zrychlovací studii“ známého českého serveru vám nabízíme.

Zdroják by měl přinášet nejen informace o nových technologiích a webových kouzlech. Rádi dáváme prostor i článkům, které se věnují metodice práce, „správným návykům“ při vývoji a podobně. Článek Reného Steina shrnuje takové zásadní věci, které by si měli pamatovat především vedoucí vývojových týmů…

Většina webdesignerů zná uživatelské protokoly – nebo minimálně jednoho jejich zástupce, protokol „mailto:“. Ten lze použít v odkazech, které po kliknutí otevřou mailový program. Ale co když tím mailovým programem má být webová aplikace? Lze to nějak zařídit? A lze zařídit i jiné protokoly?